Jak si představujete, že to bude vypadat, když plánujete výlet do Atén?
S Nicem jsme si představovali Akropoli, samotný Parthenón, mramorové sochy z antiky a mnoho dalších věcí, které jsme si pamatovali z fotografií, které jsme často vídali ve školních učebnicích dějepisu.
Atény nás však překvapily v mnoha ohledech. Ukázalo se, že jde o velmi půvabné a živé město, kde se člověk snadno ponoří do řecké kultury a má pocit, jako by se neustále pohyboval mezi moderním evropským městem a starověkou civilizací.
Nepřipraveni na řeckou zimu
Když jsme 26. ledna dorazili do Atén, překvapilo nás počasí. Nějak jsme si mysleli, že si můžeme obléct lehké bundy a užít si teplo středomořského podnebí. Skutečně bylo téměř každý den slunečno, ale teploty klesly dokonce až na -1 °C.
Ukázalo se, že zima roku 2017 patřila k nejchladnějším za posledních deset let. Až do letošního roku zdejší obyvatelé už mnoho let sníh neviděli. Přes den bylo příjemně, i když chladně, ale slunečně. Jediným problémem byly večery, kdy se výrazně ochladilo. Jelikož to však byla skvělá příležitost k návštěvě řeckých taveren (tak se nazývají typické řecké restaurace), příliš jsme si nestěžovali.
Barva Athén
První věc, která nás překvapila, byla barva Atén! Na první pohled se zdálo, že je všechno bílé, s pouhými několika zelenými skvrnami pod jasně modrou oblohou. Ale když jste se podívali blíže, mohli jste si všimnout, že některé střechy měly výrazné barvy – červenou nebo šedou, ale některé budovy byly také spíše béžové.
Vizuálně však vše vypadalo tak jasně bílé, což obvykle spojujeme s řeckou architekturou. Jen málokteré z měst, která jsme viděli, mohlo mít tak výraznou barevnou paletu – jako například červené střechy Prahy. Tyto první pohledy ještě více navnadily Nica na focení v Aténách.
Čtvrť Plaka pro milovníky historie a dobrého jídla
V Aténách jsme bydleli v Place, čtvrti známé nejen starověkými ruinami, ale také spoustou restaurací s vynikajícím jídlem. Taxikář nám to doporučil jako první věc, kterou bychom tu měli udělat. Ale nejdřív to nejdůležitější – podívejte se, co máte za oknem (a snažte se nezírat s otevřenou pusou příliš dlouho, jinak se vám lidé budou smát). Jakmile se na chvíli zastavíte a vzhlédnete, možná vás ohromí fantastický výhled na Akropoli, která se majestátně tyčí nad městem. Ať se na ni díváte z kterékoli strany, je prostě tam, staleté kamenné město.
Když jsme se začali procházet po Place, zjistili jsme, že Akropole není jedinou historickou památkou v okolí. Jen při procházce jsme objevili Hadriánův oblouk, Zeův chrám, Věž větrů, Římskou agoru, Stou Attalovu, kostel Kapnikarea, Monastiraki a mnoho dalších. Čtvrť Plaka nám připadala téměř jako labyrint. Tato oblast se rozvinula již v antice na severním svahu Akropole kolem Agory. Dnes je to směsice budov z různých století, přičemž převládá neoklasicistní architektonický styl.
Od prvního dne jsme si uvědomili, že jsme nejen v centru všech památek, ale také uprostřed athénského života. Tady může metro projíždět mezi starověkými ruinami Agory, stejná stanice metra může být historickou památkou a lidé ji mohou brát jako něco všedního, spěchajíce přes historické památky, pravděpodobně na cestě z práce.
Čtvrť Plaka byla skvělou volbou pro poznávání řecké kuchyně. V těch úzkých uličkách se všude nacházely útulné restaurace s domácí atmosférou. A samozřejmě bylo všude slyšet tradiční řeckou hudbu, ať už jste se nacházeli kdekoli ve městě.
Naše řecké dobrodružství jsme tedy v podstatě zahájili tím, že jsme se najedli do sytosti. A po pár porcích meze (typických řeckých předkrmů) jsme si tuto kuchyni zamilovali. Na konci našeho pobytu jsme dokonce absolvovali kurz vaření typických pokrmů z této oblasti, aby nám ty chutě zůstaly i v Berlíně (vřele doporučujeme kurz vaření s Filou v Diavlos Taverne). Daria si nejvíc oblíbila vegetariánské meze, které připomínají řecký salát, nebo kuličky z cukety, zatímco Nico si nejvíc pochutnal na masových pokrmech a souvlaki (místní pouliční jídlo, které musíte vyzkoušet, zejména v pita chlebu).
Pro nás oba to byl tak trochu smyslný výlet. Nakonec jsme znovuobjevili nejen slunce, ale i památky a chutě Řecka, které se velmi liší od toho, na co jsme zvyklí z řeckých restaurací v Německu.
