V roce 1711 se portugalský král Jan V. zavázal, že postaví klášter, pokud mu jeho manželka Mariana porodí potomka. S narozením jeho první dcery, infantky Barbory Portugalské, byly tedy zahájeny práce na klášteře, bazilice a paláci v Mafrě (král se ukázal být mnohem štědřejší).
Národní palác v Mafře
Palác, bazilika a klášter v Mafrě byly postaveny převážně v barokním, ale i v klasicistním stylu. Hlavní německý architekt João Frederico Ludovice čerpal inspiraci pro palác z architektonických památek Říma a italského umění. Přestože Mafra nebyla hlavním sídlem monarchie (předtím sloužila pouze jako lovecké sídlo), král Jan V. nešetřil náklady na výstavbu tohoto paláce, který patří k nejvelkolepějším v Portugalsku. Některé historické zdroje uvádějí, že na stavbě pracovalo každý den 15 až 45 TISÍC lidí. A k udržení pořádku bylo nasazeno více než 7 000 vojáků.
Celý komplex v Mafrě má 1200 místností. Největší obdiv v nás však vzbudila knihovna na fotografii. A to nejen kvůli architektuře – jedná se o jednu z nejvýznamnějších evropských knihoven období osvícenství. Obsahuje více než 36 tisíc výtisků knih zakoupených králem. A vzpomínáte si na „Seznam zakázaných knih“ vydaný katolickou církví? Papež Benedikt XV., aby zdůraznil význam těchto literárních sbírek, povolil, aby knihy, které na něm byly uvedeny, byly uchovávány v této knihovně.
