Mallorca je největší z Baleárských ostrovů a leží v západním Středomoří u východního pobřeží Španělska. Ve městě Palma na jižním pobřeží žije většina obyvatel ostrova a nachází se zde také gotická katedrála, zatímco po severozápadním pobřeží se táhne pohoří Serra de Tramuntana, které dosahuje nejvyššího bodu ostrova. Na severu se pobřeží rozšiřuje do širokých zátok Pollença a Alcudia s písečnými plážemi a městy, která jsou klidnější než letoviska na jihu.
Přístav Alcudia
Většina turistů na Mallorce přijíždí do Palmy a zůstává na jižním pobřeží. My jsme se místo toho vydali na sever, do Port d'Alcudia, a zůstali jsme tam týden.
Západ slunce se tam ohlásil už během prvních několika večerů: oranžová, žlutá a červená barva se rozlévala po celé obloze. Neměl jsem v tom vlastně na výběr. Vyfotil jsem slunce klesající za hřebenem hor s jedinou zakotvenou lodí, která nehybně stála na klidné vodě, a pláží a městečkem rozprostírajícím se po pravé straně snímku.
Tato malá farnost je součástí města Alcudia, jehož název pochází z arabského „Al-Qudya“, což znamená „kopce“, podle mírně se zvedajícího terénu, na kterém bylo staré město postaveno. Lidé zde žijí již od doby bronzové. Ruiny římského města Pollentia leží kousek ve vnitrozemí mezi dvěma zátokami; město bylo založeno konzulem Quintem Caeciliem Metellem v roce 123 př. n. l. a kdysi bylo nejdůležitějším městem na Baleárských ostrovech. Gotický kostel sv. Anny pochází ze 13. století. Mezi ruinami, starými hradbami a kilometry písku nabízí tato oblast mnohem více než jen týden na pláži.
Zátoka Alcudia
Moře u Alcudie je neobvykle klidné. Poloostrovy, které obklopují záliv, tlumí vlny ještě předtím, než se k pobřeží dostanou, takže voda je většinu večerů hladká, a právě díky tomu si zachovává svou barvu tak, jak ji známe.
Jednoho večera jsem se jako vždy potuloval po přístavu s fotoaparátem v naději, že se mi podaří zachytit kompozici s přístavem, západem slunce a horami v pozadí. Měl jsem všechny tři prvky v záběru, když mou pozornost upoutal pár u zábradlí promenády, který se snažil pořídit selfie proti slunci. Stali se tak mým námětem. Ti dva u zábradlí, s stěžni mariny a horami v pozadí, vypovídají o tom místě víc, než by to dokázala prázdná verze stejného záběru. Při pozdějším zpracování snímku mi došlo, že jsem se jich mohl zeptat na adresu a fotku jim poslat. Bylo by to jednodušší než fotit selfie proti slunci.
Katedrála v Palmě (La Seu)
Katedrála Panny Marie v Palmě, kterou všichni znají pod názvem La Seu, je dlouhá 121 metrů, široká 40 metrů a vysoká 44 metrů. Pro srovnání: katedrála Notre-Dame v Paříži je vysoká pouze 33 metrů. Zachytit to vše do jednoho záběru, včetně příkopu, který vede podél její jižní strany, není jednoduchý úkol. Nakonec se mi podařilo zachytit celou budovu i vodu v jediném panoramatickém snímku, přičemž široká perspektiva zakřivuje hladinu do oblouku, který mi stále připomíná rybu.
Stavbu zadal v roce 1229 král Jakub I. Aragonský a práce byly dokončeny až v roce 1601. Většina zachované části je v katalánské gotice s prvky převzatými ze severoevropské architektury.
Katedrála prožila svůj druhý zrod o tři sta let později. V roce 1901 se její rekonstrukce ujal Antoni Gaudí a vtisknul budově mnoho svých dekorativních i konstrukčních nápadů, včetně přemístění chóru. V roce 1914 však po sporu s dodavateli z projektu odešel a dílo zanechal nedokončené.
Královský palác La Almudaina
Z parku u přístavu v Palmě působí katedrála jinak. Stačí ustoupit dostatečně daleko a do záběru se vlevo dostane Královský palác La Almudaina, který v těsnějších záběrech na katedrálu zcela chybí.
La Seu má tři fasády, z nichž žádná neměla plnit stejnou funkci. Ta obrácená k vodě je Fachada del Mirador, jižní strana a nejimpozantnější ze všech tří. Právě tuto stěnu viděli cestující jako první, protože na Mallorku se kdysi dalo dostat pouze lodí. Stavitelé chtěli, aby na příchozí budova zapůsobila již z dálky, a proto jsou její detaily patrné i z druhé strany přístavu. Fachada de l’Almoina směřuje na sever a nemá tak výrazný charakter, zatímco třetí fasáda je obrácena směrem k hradu.
Samotný palác vznikl jako obranný alcázar, jehož počátky sahají do 13. století, a dodnes je oficiálním sídlem španělské královské rodiny. První patro si zachovává styl těch raných století. Druhé patro bylo přistavěno v první polovině 16. století a je vyzdobeno v duchu své doby.
Pohoří Tramuntana
Pohoří Serra de Tramuntana se táhne přibližně 90 kilometrů podél severozápadní části ostrova, směrem od jihozápadu k severovýchodu, od Andratxu až po Cap de Formentor na severním cípu Mallorky, těsně nad Alcudií. Puig Major, s nadmořskou výškou 1 445 metrů, je nejvyšším bodem tohoto pohoří i celého ostrova.
UNESCO zařadilo toto pohoří v roce 2011 na seznam kulturní krajiny, a to spíše kvůli inženýrskému řešení než kvůli scenérii. Strmé vápencové svahy byly rozčleněny na terasy podepřené suchými kamennými zídkami, což umožnilo pěstování oliv, ovoce a zeleniny na půdě, která by je jinak neudržela. Celým pohořím prochází vodní systém zděděný z islámského období ostrova: kánáty, kanály, příkopy a zásobní nádrže, které shromažďují a rozvádějí vodu po terasách. Mnohé z těchto zdí jsou staré více než 800 let a stále plní svou funkci.
Jídlo a pití na Mallorce
V Alcudii se stále najdou místní podniky, což byl hlavní důvod, proč jsme se rozhodli zůstat na severu. V horkých nocích si můžete posedět se Španěly a dát si pivo z zmrazené sklenice. Ano, zmrazené.
Než si něco objednáte, vyplatí se seznámit se s místními specialitami: sobrassada, měkká uzená klobása, kterou se maže na chléb; ensaïmada, stočené pečivo, které se prodává všude v Palmě; a pa amb oli, chléb potřený rajčaty a olejem. Není lepší způsob, jak zde zakončit den, než posedět u moře se sklenkou španělského červeného vína, zatímco slunce proměňuje vodu ve zlato a hory za ní tmavnou.
Kdy navštívit Mallorku
Mallorca má suché středomořské podnebí a dlouhou turistickou sezónu. Červenec a srpen jsou nejteplejší a nejrušnější měsíce, kdy se letoviska zaplní a na jižním pobřeží panuje největší ruch. Květen, červen, září a začátek října jsou nejvhodnější měsíce: moře je dostatečně teplé na koupání, světlo je jasnější a na plážích kolem Alcudie není příliš rušno.
Zima je mírná a velmi klidná. Dny jsou krátké, mnoho podniků v letoviscích zavírá a pohoří Tramuntana přináší počasí, jaké v létě nikdy nezažijete. Pro fotografy je přístav v Alcudii ideálním večerním motivem a katedrálu v Palmě je nejlepší fotit brzy ráno, než se park u přístavu zaplní lidmi.
Cestování po Mallorce
Na Mallorce se vyplatí mít auto. V samotné Palmě se dá snadno chodit pěšky a katedrála, Almudaina i historické centrum leží blízko u sebe. Všechno ostatní je rozptýlené po okolí. Port d'Alcudia leží po silnici zhruba hodinu jízdy severně od Palmy a pobřeží pohoří Tramuntana je samo o sobě zajímavou trasou pro výlet autem.
Většinu příletů odbavuje palmské letiště, které se nachází těsně za hranicemi města. Autobusy spojují Palmu s většími letovisky a do vnitrozemí vede železniční trať, ale na severní pobřeží a do horských vesnic se mnohem snáze dostanete vlastním autem. Trajekty spojují ostrov s pevninou a s útesy a zátokami sousedního ostrova, což usnadňuje výlet po obou ostrovech.
Často kladené otázky
Čím je Mallorca nejznámější?
Mallorca je nejznámější jako největší z Baleárských ostrovů, díky gotické katedrále La Seu v Palmě a svým plážím. Ve vnitrozemí se nachází pohoří Serra de Tramuntana, které je zapsáno na seznamu kulturní krajiny UNESCO a vyznačuje se terasami z nasucho skládaného kamene a horskými vesničkami, zatímco na severu leží klidnější zátoky Pollença a Alcudia.
Kdy je nejlepší doba pro návštěvu Mallorky?
Květen, červen, září a začátek října nabízejí nejlepší kombinaci teplého moře, jasného světla a přijatelného počtu turistů. V červenci a srpnu je v letoviscích horko a rušno. Zima je mírná a klidná s krátkými dny, i když mnoho sezónních podniků zavírá a v horách může být opravdu nepříznivé počasí.
Kolik dní potřebujete na Mallorce?
Tři až čtyři dny stačí na to, abyste si v klidu prohlédli Palmu, katedrálu a jeden úsek pobřeží. Za týden se můžete ubytovat na severu v okolí Alcudie, navštívit římské ruiny v Pollentii, projet se po pohoří Tramuntana a ještě si užít dny na pláži. Týden v Port d'Alcudii stačil na to, abychom si pořádně užili záliv a ještě stihli prohlédnout zbytek ostrova.
Je sever Mallorky lepší než jih?
Každá z těchto oblastí nabízí něco jiného. Na jihu kolem Palmy najdete katedrálu, noční život a nejrušnější letoviska. Sever kolem Alcudie je klidnější, s klidnou vodou chráněnou poloostrovy, místními bary, římskými ruinami a dlouhými písečnými plážemi. Pro pohodovou dovolenou s výhledem na západy slunce nad zálivem je sever ideálnější volbou.
Jak stará je katedrála v Palmě?
Stavba byla zahájena v roce 1229 z příkazu krále Jakuba I. Aragonského a dokončena v roce 1601. Je dlouhá 121 metrů, široká 40 metrů a vysoká 44 metrů. Antoni Gaudí vedl od roku 1901 rekonstrukci, do níž vnesl mnoho svých vlastních nápadů, než v roce 1914 po sporu se stavebními podnikateli z projektu odstoupil.
Potřebujete na Mallorce auto?
Pro většinu výletů ano. Samotnou Palmu lze projít pěšky a do větších letovisek jezdí autobusy, ale na severní pobřeží, do vesnic v pohoří Tramuntana a do menších zátok se mnohem snáze dostanete autem. Port d'Alcudia je od Palmy po silnici vzdálen asi hodinu jízdy.
Co je Serra de Tramuntana?
Jedná se o horský hřeben podél severozápadního pobřeží Mallorky, který se táhne v délce přibližně 90 kilometrů od Andratxu až k mysu Cap de Formentor a jehož nejvyšší vrchol, Puig Major, dosahuje výšky 1 445 metrů. UNESCO ji v roce 2011 zapsalo na seznam světového dědictví díky terasám z nasucho skládaného kamene a vodnímu systému z islámské éry, který tvoří kanály (kanáty) a zásobní nádrže.
Jsou na Mallorce římské ruiny?
Ano. Pollentia, ležící kousek ve vnitrozemí od Port d'Alcudia, byla založena v roce 123 př. n. l. konzulem Quintem Caeciliem Metellem a byla nejvýznamnějším římským městem na Baleárských ostrovech. Součástí archeologického naleziště je divadlo, fórum a obytná čtvrť; nálezy jsou vystaveny v muzeu ve starém městě Alcudia.
