Tento palác ve Varšavě jsme zvyklí nazývat „prezidentským“, avšak sídlem polských prezidentů je teprve od roku 1994. Tento největší palác ve Varšavě se dříve nazýval také: Koniecpolský palác, Radziwillův palác, Lubomirského palác, Namiestnikův palác a Palác Rady ministrů.
polská šlechta
Stavba této budovy v barokním stylu byla zahájena na příkaz velkého korunního hejtmana Stanisława Koniecpolského v roce 1643. Po jeho smrti palác přecházel z rukou do rukou představitelů polské šlechty. Byl místem veřejných shromáždění, hostin, plesů, divadelních představení a oper. Konala se zde také zasedání delegace připravující smlouvu o prvním rozdělení Polska. Během Koščiškovského povstání zde byla zřízena vojenská nemocnice a 24. února 1818 se zde konal první veřejný koncert Frederika Chopina, kterému bylo v té době pouhých 8 let.
Na počátku 19. století palác zakoupila vláda Polského království a nechala jej přestavět v klasicistním stylu (tento styl přetrvává dodnes). Překvapivě palác přežil druhou světovou válku téměř bez poškození. Poškozena však byla socha knížete Józefa Poniatowského, jejíž kopie byla před budovou umístěna až v roce 1965. Právě zde se konala jednání u kulatého stolu, po nichž Polsko znovu získalo svou demokratickou nezávislost.
Není možné stručně shrnout historii Prezidentského paláce – jeho význam a funkce byly pro Polsko natolik zásadní, že vás můžeme pouze odkázat na podrobnější informace o historii této budovy. Právě zde se odehrály některé z nejvýznamnějších kulturních událostí, které měly pro národ zásadní význam. Právě zde také Polsko ztratilo a znovu získalo svou nezávislost.
