Některé snímky vznikají jako mávnutím kouzelného proutku – rychle a bez zaváhání. To však neplatilo pro mé focení Bílé věže a Národního divadla v Soluni.
Bílá věž v Soluni
Bílá věž, která je dnes jedním ze symbolů Soluně, má dlouhou historii sahající až do 15. století, kdy město dobyla armáda sultána Murada II. Řekové ji získali zpět až v roce 1912.
Národní divadlo severního Řecka
Národní divadlo v Soluni, založené v roce 1961 Sokratisem Karantinosem, jeho prvním ředitelem a zároveň spisovatelem, dnes nabízí mnohem více než jen kulturní a vzdělávací akce. Je oblíbeným místem pro konání konferencí, výstav a festivalů místního i mezinárodního významu.
Vrátím se ke svému příběhu a k tomu dlouhému večeru, který jsem strávil touláním se kolem Bílé věže v Soluni, zatímco Daria četla knihu na lavičce nedaleko ní. Tak jsem chodil sem a tam a snažil se zachytit dokonalou kompozici v tom nejlepším světle, což z pohledu nezúčastněného pozorovatele mohlo vypadat legračně. Nakonec, během modré hodiny, jsem pořídil fotografii, která mě uspokojila – s městskými světly, která dodávala Bílé věži v Soluni tento fialový odstín.








