Není nic fascinujícího než sledovat, jak se město probouzí. Každá čtvrť, která je rušná 20 hodin denně nebo i déle, má těch pár okamžiků naprostého klidu. Ve Vídni jsem si to nejvíce užil u Karlského kostela.
Díky jejímu dokonalému odrazu v vodě nemůžete jinak, než najít vnitřní klid, zatímco si užíváte pomalu vycházejícího slunce a pozorujete vše v teplém světle. V běžný den by náměstí před kostelem bylo rušné, ale tentokrát bylo prázdné a neslyšely se žádné zvuky z rušného města. Fotografování brzy ráno má samo o sobě přímou souvislost s meditací.
Něco málo o kostele:
Karlskirche ve Vídni, v překladu Karlův kostel, je zasvěcen svatému Karlu Boromejskému, protireformátorovi ze 16. století, známému uzdravováním obětí moru. Kostel byl postaven na počátku 18. století. Karlskirche je navržena převážně v barokním stylu, ale najdeme zde i mnoho odkazů na jiné styly, například fasáda vedoucí k portiku, která odpovídá portiku řeckého chrámu.
V dnešní době se v kostele konají koncerty Antonia Vivaldiho. Je to proto, že tento skladatel zemřel v nedaleké nemocnici a byl pohřben právě v tomto kostele. Ačkoli byly jeho ostatky zničeny a ztraceny, koncerty v Karlském kostele oživují vzpomínky na něj.








