Pravidlo číslo jedna pro návštěvu islandských ledových jeskyní: nikdy se tam nevydávejte sami. Musí vás doprovázet certifikovaný průvodce – a tečka.
Právě jsme dokončili natáčení uvnitř ledové jeskyně pod ledovcem Vatnajökull během naší ledovcové túry na Islandu a připadalo nám, jako bychom tam byli už celé hodiny. Čas se na takových místech chová vždycky podivně – to ticho, ta modř, způsob, jakým se světlo odráží od ledu, jako bysme byli pod vodou. Když jsme konečně vyšli ven, chlad nás zasáhl s jinou, téměř osvěžující ostrostí.
Abychom se vrátili k výchozímu bodu trasy, museli jsme zdolat malý, zrcadlově hladký hrbol. Průvodci už tam upevnili jistící lana – neonové uzly zářily na pozadí azurového ledu –, ale i s mačkami se povrch zdál jako vyleštěný mramor.
Na chvíli jsem zůstal pozadu a nechal skupinu jít napřed, aby se mi nic neplácalo do záběru. Když přišla řada na mě, vedoucí průvodce dorazil na hřeben, zastavil se… a nehnul se z místa. Žádné pokyny. Žádné strohé příkazy. Jen tichá pauza.
Ledovec jako by si vydechl. A obloha – po ránu plném ocelově šedých mraků – rozprostřela přes údolí jemný oranžový pruh. Natáčení jsme měli za sebou. Na jednu minutu bylo jeho jediným úkolem jen dívat se.
Samozřejmě jsem to musel vyfotit – ještě jeden snímek.
Lana přitahují pohled, led ho upoutá a pak ho uvidíte: průvodce z @GuidetoIceland, který stojí naprosto nehybně v jedné z nejúchvatnějších krajin na Zemi.
Klid po adrenalinovém zážitku.
To mi zůstane v paměti.
(A ještě jednou: nikdy, za žádných okolností nevstupujte do islandské ledové jeskyně bez certifikovaného průvodce.)
Prohlídka ledovců na Islandu – v čem spočívá její výjimečnost?
Prohlídky ledových jeskyní v ledovci Vatnajökull nejsou jen „příjemným zážitkem“. Jsou to jediný bezpečný způsob, jak prozkoumat jeden z nejaktivnějších ledovcových systémů na světě.
Islandské ledovce se neustále posouvají, tají, hroutí se a znovu se formují. Jeskyně, která dnes existuje, může být příští týden pryč. Certifikovaní průvodci každé ráno prozkoumávají, testují a zajišťují trasy – což si žádný návštěvník sám nikdy nedokáže posoudit.
Pro Maxe – fotografa, který pochybuje o tom, zda je „dost dobrý“ – je to právě takové místo, které ti připomene: nemusíš s nikým soutěžit. Příroda vypráví příběh za tebe. Tvoje úloha je jen být u toho.
Fotografův koutek (krátké a praktické tipy)
EXIF:
Nikon D850 • 15 mm • f/8 • 1/200 s • ISO 64
Proč objektiv s ohniskovou vzdáleností 15 mm?
Protože v ledových jeskyních je málo místa. Tato ohnisková vzdálenost zdůrazňuje vedoucí linie lan a ledových stěn, aniž by příliš zkreslovala horizont.
Jak jsem to exponoval:
Obloha byla světlá, led tmavý. Matrixové měření mělo tendenci led podexponovat, proto jsem nastavil kompenzaci expozice na +0,3 EV a následně jsem ve zpracování snímeku potlačil světlé partie. Fotografování s citlivostí ISO 64 zajistilo maximální dynamický rozsah.
Tip pro ostatní fotografy:
Pokud se v záběru objeví lana nebo bezpečnostní vybavení, nesnažte se je zakrýt – využijte je. Dodávají snímku pocit měřítka, napětí a příběh. A především: držte se nízko a pevně. Led je nemilosrdný.
Vatnajökull: Ledovec, který utváří národ
Vatnajökull není jen „ledovec“. Jedná se o největší ledovcovou čepici v Evropě, která pokrývá 8 % území Islandu. Pod ní se nacházejí sopky, geotermální systémy a krajina, která se mění rychleji než kdekoli jinde na tomto kontinentu.
Pokud vás zajímá zajímavost pro lepší představu:
Island se prý kvůli tektonickému posunu zvětšuje asi o 5 cm ročně.
Podívejte se na mé další příspěvky z mé nezapomenutelné cesty po Islandu:
Ledovec na Islandu – Objevování rozměrů zamrzlého světa: Výlet na ledovec Vatnajökull










