Podgorica se nepodobá žádnému městu, které jsem dosud navštívil. Je na tom místě něco… „přirozeného“ – něco opravdového. Je to hlavní město, které zatím nezničila masová turistická mašinérie. Je to místo, kde můžete poznat místní kulturu a kde jsou západní trendy přizpůsobeny místnímu vkusu.
Z mnoha míst ve městě jsou vidět tmavé obrysy černohorských hor – ty jsou typickým „prvkem“ městské siluety. Bylo tedy přirozené, že na mé fotografii, na níž jsem chtěl zachytit obytnou část hlavního města Černé Hory, musely mít své „místo“.
Kromě majestátních hor obklopujících údolí, v němž leží Podgorica, mě lákalo zachytit i historii a kontrasty tohoto města. Jak asi víte, černohorská ekonomika nese následky komunistického režimu z minulého století. Politika ovlivnila i architekturu města, o čemž svědčí tyčící se budovy v pozadí. Naopak v popředí můžete vidět moderní obytné čtvrti, jaké znáte z jakéhokoli evropského hlavního města.
Velmi mě zaujalo propojení přírody, politiky a současnosti. Vytvářelo to v této oblasti pocit klidu – způsob, jakým byla historie ztvárněna, a to, jak se tyto prvky spojily a daly vzniknout moderní Podgorici, kterou jsme si s přáteli tak užili.
