Švýcarsko je vnitrozemský stát ve střední Evropě, který hraničí s Francií, Německem, Rakouskem, Lichtenštejnskem a Itálií. Alpy pokrývají přibližně 60 procent jeho území. Rozdělují ji čtyři národní jazyky: němčina, francouzština, italština a rétorománština. Ženeva leží na západním cípu země, kde se mluví francouzsky. Lugano naopak leží u jezera v italsky mluvícím kantonu Ticino, jižně od hlavního alpského hřebene.

Luganské jezero
Ještě před cestou jsem viděl spoustu fotek toho jezera. Na většině z nich vypadaly hory, jako by vyrůstaly přímo z vody. Právě kvůli tomuto výhledu jsem sem přijel.
Z květinových záhonů na břehu jezera se nad tyrkysovou zátokou tyčí hora Monte San Salvatore. Město se rozprostírá podél břehu u jejího úpatí a na vodě se tu a tam objevují šlapadla. Popředí zaplňují bílé a fialové květy. Výsledkem je snímek se třemi vrstvami: květiny, jezero a hora.
Dále na jih se nad jižním břehem jezera tyčí hora Monte San Giorgio. Její skalní vrstvy obsahují některé z nejlépe zachovaných mořských zkamenělin z triasu, a proto bylo toto místo v roce 2003 zapsáno na seznam UNESCO. Pro fotografa je však hlavním objektem samotné jezero.
Lugano
Lugano je největší město v Ticinu, italsky mluvícím kantonu. Jižně od Alp se ve Švýcarsku mění jazyk i podnebí. Podél břehu jezera rostou palmy a slunce tu svítí často. Zastavili jsme se zde v létě na cestě z Milána do Lichtenštejnska.
Město obklopuje svou zátoku jako půlměsíc mezi dvěma horami. Na jedné straně se tyčí Monte Brè do výšky 925 metrů a na druhé straně Monte San Salvatore do výšky 912 metrů. Na obě hory vedou lanovky. Co se týče historie, Lugano přešlo pod Švýcarskou konfederaci v roce 1513. Později se stalo součástí kantonu Ticino. Dnes je také třetím největším finančním centrem ve Švýcarsku, hned po Curychu a Ženevě.
Ženeva
Ženeva leží na místě, kde řeka Rhône opouští Ženevské jezero, a je téměř obklopena Francií. Je to druhé největší město Švýcarska a evropské sídlo Organizace spojených národů. Více informací najdete v našem průvodci po Ženevě.
První záběr potřebuje výšku. Z výšky nad střechami se záliv rozprostírá za červenými taškami starého města. Za ním se na protějším břehu táhne přístav. Na okraji záběru stojí Jet d’Eau. I tak však upoutá pozornost jako první. Byl to velmi horký letní den a kopce v pozadí se ztrácely v oparu.

Fontána vznikla původně jako bezpečnostní ventil. V roce 1886 potřebovala městská síť vodního pohonu způsob, jak uvolnit přebytečný tlak. Vedle budovy Bâtiment des Forces Motrices na řece Rhône se tak do vzduchu vystřelil proud vody. O pět let později se fontána přesunula do jezera. Dnes je stará strojovna operním jevištěm. V modré hodině její klenutá okna září oranžově a jejich odlesky se zrcadlí na vodě.

Katedrála sv. Petra
Katedrála sv. Petra se tyčí v horní části ženevského starého města, které patří k největším historickým centrům ve Švýcarsku. Její stavba byla zahájena ve 12. století. Později zde kázal Jan Kalvín a katedrála se stala centrem reformace ve městě.
U budovy tohoto typu se obvykle očekává prostorný interiér. Rám, který stojí za zmínku, však měří asi dvacet centimetrů. Na konci chórových lavic je do dřeva vyřezán korunovaný drak. Jeho křídla jsou namalována modře, zeleně a oranžově. Proč se nachází v protestantské katedrále, nikde jsem nenašel vysvětlení. Právě tato nezodpovězená otázka je důvodem, proč jsem pořídil tuto fotografii.

Palác národů
Palais des Nations byl postaven v letech 1929 až 1938 pro Společnost národů. Od té doby se stal evropským sídlem Organizace spojených národů. Pro veřejnost jsou k dispozici prohlídky s průvodcem. Rezervujte si místo předem a vezměte si s sebou pas nebo občanský průkaz.
Už jen jedna místnost stojí za prohlídku. Miquel Barceló vymaloval její strop jako jeskyni, z níž visí tisíce barevných stalaktitů. Začal v roce 2007 a dokončil v roce 2008. Při záběru zezadu z prázdné Místnosti lidských práv vyplňuje strop horní část záběru. Pod ním se stoly delegátů vlní pod teplým světlem lampiček na čtení. Všechna sedadla jsou prázdná. A právě ta prázdnota je tím, co celý snímek nese.

Fotografování ve Švýcarsku
Druhý snímek z Lugana je panoramatický pohled z nábřežní promenády. Díky širokému záběru se kamenná hráz jezera vlní do oblouku, přičemž uprostřed je zachycena jediná plachetnice. Na první pohled působí výsledek téměř abstraktně. Přesto tento oblouk věrně vystihuje charakter místa, protože město skutečně obklopuje celou zátoku.
Obě cesty se odehrály v létě, takže polední světlo bylo horké, zamlžené a ploché. Nejvýraznější snímky proto vznikly díky výšce, barvám a načasování. V Ženevě to byla modrá hodina u BFM. V Luganu to byla tyrkysová voda, která si zachovává svou barvu i pod vysokým sluncem.
Snímek s květinami je také lekcí kompozice. Výhled přes záliv je klasický, takže popředí ho musí odlišit. Tuto roli zde plní květinové záhony.

Kdy navštívit Švýcarsko
Léto je nejteplejším a nejrušnějším ročním obdobím. V Ženevě mohou teploty překročit 35 stupňů a výhledy do dálky zhoršuje mlha. Zato zahrady u jezera v Luganu jsou od pozdního jara až do léta v plném květu.
Pro jasnější světlo jsou lepší volbou pozdní jaro a časný podzim. Terasy jsou sice stále otevřené, ale davů je méně. Zima naopak patří Alpám a lyžařským střediskům. V Ženevě se v mrazivém počasí zastaví fontána Jet d’Eau. Navíc v prosinci se koná L’Escalade, městský festival.
Cestování po Švýcarsku
Švýcarské vlaky jsou rychlé, jezdí často a jsou přesné. V roce 2016 byl otevřen Gotthardský základový tunel, díky němuž se cesta ze Curychu do Lugana zkrátila na přibližně dvě hodiny. Z Ženevy jezdí vlaky také podél jezera do Lausanne a Montreux. Lodě, autobusy a horské dráhy mají stejný jízdní řád a Swiss Travel Pass pokrývá většinu z nich.
Hranice jsou navíc všude blízko. Ženevu téměř ze všech stran obklopuje Francie, takže přejezd do Francie trvá jen pár minut. Lugano je zase asi hodinu jízdy vlakem od Milána, o kterém najdete samostatného průvodce pro fotografy.
Často kladené otázky
Kdy je nejlepší navštívit Švýcarsko?
Pro města a jezera je to pozdní jaro a časný podzim. Světlo je jasnější, terasy jsou otevřené a není tu tolik lidí. Léto je teplé a rušné a v Ženevě mohou teploty přesáhnout 35 stupňů. Zima je ideální pro Alpy a lyžování, zatímco ve městech je klid a dny jsou krátké.
Kolik dní potřebujete ve Švýcarsku?
Za týden stihnete v rozumném tempu navštívit dva regiony. Například strávte dva nebo tři dny v Ženevě a pak jeďte vlakem do Ticina, kde navštívíte Lugano a jeho jezero. Na Alpy si vyhraďte další dny. Švýcarské vlaky jsou rychlé, takže z jednoho místa můžete podniknout několik jednodenních výletů.
Jakými jazyky se mluví ve Švýcarsku?
Švýcarsko má čtyři národní jazyky: němčinu, francouzštinu, italštinu a rétorománštinu. Nejrozšířenějším jazykem je němčina. V Ženevě se mluví francouzsky, zatímco v Luganu a ve zbytku kantonu Ticino se mluví italsky. Kromě toho je angličtina běžná v hotelech, na nádražích a v hlavních turistických oblastech.
Jak se dostanete do Lugana?
Vlakem. Přímé spoje ze Curychu jedou asi dvě hodiny přes Gotthardský základový tunel. Z Milána trvá cesta asi hodinu. Nádraží v Luganu leží na kopci nad starým městem a do centra vede krátká lanovka. K pohybu po městě není potřeba auto.
Je cestování do Švýcarska drahé?
Ano. Švýcarsko patří mezi nejdražší země v Evropě, co se týče hotelů, stravování a dopravy. Hosté hotelů v Ženevě a v Ticinu však dostávají kartu na bezplatnou místní hromadnou dopravu. Swiss Travel Pass také snižuje náklady na vlaky, lodě a mnoho horských železnic při delších cestách.
Je možné navštívit sídlo Organizace spojených národů v Ženevě?
Ano. Palais des Nations pořádá pro veřejnost prohlídky s průvodcem. Je třeba si je rezervovat předem a mít s sebou platný pas nebo občanský průkaz. Prohlídky zahrnují hlavní konferenční sály. Součástí prohlídky je také Sál lidských práv a Aliance civilizací s nástropní malbou od Miquela Barcelóa.


