{"id":174724,"date":"2026-07-23T10:03:26","date_gmt":"2026-07-23T10:03:26","guid":{"rendered":"https:\/\/sumfinity.com\/?p=174724"},"modified":"2026-08-25T10:11:42","modified_gmt":"2026-08-25T10:11:42","slug":"bulharsko","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/sumfinity.com\/cs\/travel\/bulharsko\/","title":{"rendered":"Bulharsko"},"content":{"rendered":"

Bulharsko le\u017e\u00ed na jihov\u00fdchod\u011b Evropy, mezi povod\u00edm Dunaje a Egejsk\u00e9ho mo\u0159e, a t\u00e9m\u011b\u0159 v\u0161e v t\u00e9to zemi je formov\u00e1no horami: des\u00edtky poho\u0159\u00ed prot\u00ednaj\u00ed zemi od Balk\u00e1nsk\u00e9ho h\u0159ebene uprost\u0159ed a\u017e po Rilu, Pirin a Rodopy na jihu. Hlavn\u00ed m\u011bsto Sofie le\u017e\u00ed na \u00fapat\u00ed hory Vitosha; druh\u00e9 nejv\u011bt\u0161\u00ed m\u011bsto Plovdiv se rozprost\u00edr\u00e1 v rovin\u011b protkan\u00e9 zaoblen\u00fdmi kopci. Po stalet\u00ed byl d\u00edky tomuto ter\u00e9nu p\u0159\u00edstup do zem\u011b obt\u00ed\u017en\u00fd a pr\u00e1v\u011b tato izolace zachovala kl\u00e1\u0161tery, horsk\u00e1 m\u011bste\u010dka a kulturu, k nim\u017e se tento pr\u016fvodce neust\u00e1le vrac\u00ed.<\/p>\n

\"Sofia<\/a>
Z hory Vitosha se Sofie rozprost\u00edr\u00e1 pod n\u00e1mi jako \u017eiv\u00e1 mapa d\u011bjin.<\/figcaption><\/figure>\n

Sofie<\/h2>\n

Sofie odm\u011b\u0148uje n\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00edky n\u00e1dhern\u00fdm v\u00fdhledem. Jednoho podzimn\u00edho v\u00edkendu jsem z restaurace na st\u0159e\u0161e<\/a> fotografoval z\u00e1pad slunce za horami<\/a>, s sklenkou v\u00edna na stole, a sl\u00edbil jsem si, \u017ee se vr\u00e1t\u00edm, abych prozkoumal zbytek zem\u011b. Ze Sofie se d\u00e1 do hodiny j\u00edzdy autem dostat k asi dvaceti poho\u0159\u00edm, co\u017e vysv\u011btluje, pro\u010d m\u011bsto neust\u00e1le up\u00edr\u00e1 zrak k vrcholk\u016fm hor.<\/p>\n

Tento slib jsem splnil v\u00edce ne\u017e jednou. P\u0159i jedn\u00e9 z pozd\u011bj\u0161\u00edch n\u00e1v\u0161t\u011bv jsem se usadil na \u00fapat\u00ed hory Vitosha ve \u010dtvrti Lozenets, abych zachytil z\u00e1\u0159\u00edc\u00ed no\u010dn\u00ed panorama Sofie<\/a>, s N\u00e1rodn\u00edm pal\u00e1cem kultury uprost\u0159ed z\u00e1b\u011bru a osv\u011btlen\u00fdm stadionem z\u00e1\u0159\u00edc\u00edm v pozad\u00ed. O m\u011bst\u011b se podrobn\u011b p\u00ed\u0161e v m\u00e9m cestovn\u00edm pr\u016fvodci po Sofii<\/a>; tento \u010dl\u00e1nek je o tom, jak do sebe zapad\u00e1 cel\u00e1 zem\u011b.<\/p>\n

Katedr\u00e1la Alexandra N\u011bvsk\u00e9ho<\/h2>\n
\"Katedr\u00e1la<\/a>
Zlat\u00e9 kopule odr\u00e1\u017eej\u00ed ve\u010dern\u00ed slunce \u2013 symbol v\u00edry a vytrvalosti v Sofii.<\/figcaption><\/figure>\n

Katedr\u00e1la Alexandra N\u011bvsk\u00e9ho je jednou z pam\u00e1tek, kter\u00e9 jako prvn\u00ed vzbudily m\u016fj z\u00e1jem o fotografii, a to u\u017e roky p\u0159edt\u00edm, ne\u017e jsem p\u0159ed n\u00ed st\u00e1l. Byla postavena p\u0159ev\u00e1\u017en\u011b v letech 1904 a\u017e 1912 a pat\u0159\u00ed k nejv\u011bt\u0161\u00edm pravoslavn\u00fdm kostel\u016fm na sv\u011bt\u011b. Je v n\u00ed patrn\u00fd tich\u00fd panevropsk\u00fd charakter: sv\u00edtidla byla vyrobena v Mnichov\u011b, br\u00e1ny v Berl\u00edn\u011b a ve V\u00eddni<\/a> a mozaiky v Ben\u00e1tk\u00e1ch<\/a>.<\/p>\n

Kdy\u017e jsem ji kone\u010dn\u011b nav\u0161t\u00edvil jednoho slune\u010dn\u00e9ho podzimn\u00edho dne, ulice kolem kostela byly t\u00e9m\u011b\u0159 pr\u00e1zdn\u00e9 a j\u00e1 jsem mohl st\u00e1t uprost\u0159ed uli\u010dky, zat\u00edmco n\u00edzko stoj\u00edc\u00ed slunce zbarvovalo k\u00e1men do zlatova a z nedalek\u00e9 kav\u00e1rny se nesla hudba. Vyfotografoval jsem katedr\u00e1lu v tom posledn\u00edm zlatav\u00e9m sv\u011btle<\/a>, p\u0159i\u010dem\u017e neobyzantsk\u00e9 kopule vynikaly t\u00edm, v \u010dem tento styl vynik\u00e1 nejv\u00edce.<\/p>\n

N\u00e1rodn\u00ed divadlo Ivana Vazova<\/h2>\n

N\u00e1rodn\u00ed divadlo bylo otev\u0159eno v roce 1904 a pot\u00e9, co se zde jako prvn\u00ed hra uvedla \u201eVyvr\u017eenci\u201c od Ivana Vazova, byla budova pojmenov\u00e1na po tomto spisovateli. M\u016fj prvn\u00ed pokus o vyfotografov\u00e1n\u00ed fas\u00e1dy selhal; n\u00e1m\u011bst\u00ed p\u0159ed divadlem bylo p\u0159\u00edli\u0161 pln\u00e9 lid\u00ed, kte\u0159\u00ed si u\u017e\u00edvali posezen\u00ed v p\u0159ilehl\u00e9 kav\u00e1rn\u011b, a tak jsme se k nim m\u00edsto toho p\u0159idali na bulharsk\u00e9 p\u0159edkrmy.<\/p>\n

N\u00e1sleduj\u00edc\u00edho r\u00e1na jsem m\u011bl napl\u00e1novan\u00fd rozhovor pro Bloomberg TV Bulgaria o m\u00e9 pr\u00e1ci v oblasti prosazov\u00e1n\u00ed autorsk\u00fdch pr\u00e1v, o tom, jak chr\u00e1n\u00edm sv\u00e9 fotografie a pro\u010d by tv\u016frci m\u011bli br\u00e1nit to, co vytvo\u0159ili. M\u00edstem setk\u00e1n\u00ed bylo p\u0159\u00edmo p\u0159ed divadlem. Zat\u00edmco m\u011b report\u00e9r nat\u00e1\u010del, jak fot\u00edm, zachytil jsem divadlo v prvn\u00edch paprsc\u00edch slunce<\/a>, s pozlacen\u00fdm tympanonem z\u00e1\u0159\u00edc\u00edm nad pr\u00e1zdn\u00fdm n\u00e1m\u011bst\u00edm. N\u011bkter\u00e1 r\u00e1na se vyplat\u00ed dvakr\u00e1t.<\/p>\n

Largo a starov\u011bk\u00e1 Serdica<\/h2>\n
\"Sofia<\/a>
Sofijsk\u00e9 n\u00e1rodn\u00ed shrom\u00e1\u017ed\u011bn\u00ed v pozad\u00ed n\u00e1m\u011bst\u00ed Largo p\u0159i vz\u00e1cn\u00e9m z\u00e1padu slunce v Sofii<\/figcaption><\/figure>\n

L\u00e9ta jsem se pokou\u0161el vyfotografovat Largo. Ka\u017ed\u00fd n\u00e1vrat do Sofie kon\u010dil stejnou proch\u00e1zkou ke stejn\u00e9mu komplexu budov z 50. let, p\u0159i\u010dem\u017e jsem \u010dekal na podm\u00ednky, kter\u00e9 nikdy nenastaly, a\u017e jednoho ve\u010dera mi obloha kone\u010dn\u011b vy\u0161la vst\u0159\u00edc a poda\u0159ilo se mi zachytit N\u00e1rodn\u00ed shrom\u00e1\u017ed\u011bn\u00ed v dokonal\u00e9m z\u00e1padu slunce<\/a>, se sklen\u011bnou kopul\u00ed sv\u011btl\u00edku metra v pop\u0159ed\u00ed.<\/p>\n

Ta kopule je druhou polovinou p\u0159\u00edb\u011bhu. Sofie je postavena na m\u00edst\u011b \u0159\u00edmsk\u00e9ho m\u011bsta Serdica a p\u0159i ra\u017eb\u011b metra se vykop\u00e1vky staly sou\u010d\u00e1st\u00ed stanice: \u0159\u00edmsk\u00e9 zdi pod sklen\u011bn\u00fdm zast\u0159e\u0161en\u00edm<\/a>, dokon\u010den\u00fdm v roce 2016, nad nimi\u017e se ty\u010d\u00ed Largo z doby socialismu. Antika, 50. l\u00e9ta a sou\u010dasnost se na jedin\u00fd pohled vrstv\u00ed jedna na druhou a lze jimi voln\u011b proch\u00e1zet.<\/p>\n

Centr\u00e1ln\u00ed miner\u00e1ln\u00ed l\u00e1zn\u011b a N\u00e1rodn\u00ed pal\u00e1c kultury<\/h2>\n

Sofie vyrostla na miner\u00e1ln\u00edch pramenech; lid\u00e9 si dodnes pln\u00ed l\u00e1hve teplou vodou z font\u00e1n v centru m\u011bsta. Prameny se vyu\u017e\u00edvaly ji\u017e v 16. stolet\u00ed a budova l\u00e1zn\u00ed, kter\u00e1 stoj\u00ed dodnes a poch\u00e1z\u00ed z po\u010d\u00e1tku 20. stolet\u00ed, kombinuje styl v\u00edde\u0148sk\u00e9 secese s byzantsk\u00fdmi pruhy. L\u00e1ze\u0148sk\u00e1 budova slou\u017eila n\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00edk\u016fm a\u017e do roku 1986 a dnes v n\u00ed s\u00eddl\u00ed m\u011bstsk\u00e9 historick\u00e9 muzeum. Vyfotil jsem pruhovanou fas\u00e1du za font\u00e1nou<\/a> a zbytek zast\u00e1vky jsem str\u00e1vil v parku p\u0159ed budovou.<\/p>\n

Na druh\u00e9m konci bulv\u00e1ru Vitosha se N\u00e1rodn\u00ed pal\u00e1c kultury, otev\u0159en\u00fd v roce 1981, po setm\u011bn\u00ed prom\u011bn\u00ed v barevnou kompozici: zachytil jsem pal\u00e1c osv\u011btlen\u00fd fialov\u00fdm sv\u011btlem nad tyrkysov\u00fdmi kask\u00e1dami font\u00e1ny<\/a> \u2013 jedno z nejv\u011bt\u0161\u00edch kongresov\u00fdch center v Evrop\u011b p\u0159i sv\u00e9m ve\u010dern\u00edm p\u0159edstaven\u00ed.<\/p>\n

Kostel v Bojan\u011b<\/h2>\n

Kostel v Boyan\u011b se skr\u00fdv\u00e1 na \u00fapat\u00ed hory Vitosha, kousek od Sofie \u2013 je to mal\u00e1 st\u0159edov\u011bk\u00e1 stavba obklopen\u00e1 vzrostl\u00fdmi stromy. Vstup je p\u0159\u00edsn\u011b omezen: deset minut, maxim\u00e1ln\u011b dev\u011bt n\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00edk\u016f najednou, a proto jsem kostel<\/a> vyfotografoval ze zahrady<\/a>, kde slune\u010dn\u00ed sv\u011btlo prosv\u00edt\u00e1 skrz list\u00ed a vytv\u00e1\u0159\u00ed z\u00e1\u0159i.<\/p>\n

Toto omezen\u00ed existuje kv\u016fli tomu, co se nach\u00e1z\u00ed uvnit\u0159. Fresky z roku 1259, d\u00edla Tarnovsk\u00e9 \u0161koly, vtiskly postav\u00e1m individu\u00e1ln\u00ed tv\u00e1\u0159e a emoce t\u00e9m\u011b\u0159 o dv\u011b stolet\u00ed d\u0159\u00edve, ne\u017e se to stalo standardem v renesanci, a portr\u00e9ty d\u00e1rc\u016f Kalojana a Desislavy jsou namalov\u00e1ny jako skute\u010dn\u00ed lid\u00e9. Kostel je od roku 1979 zaps\u00e1n na seznamu sv\u011btov\u00e9ho d\u011bdictv\u00ed UNESCO.<\/p>\n

\u0158\u00e1d Rila<\/h2>\n
\"Vchod<\/a>
Prvn\u00ed pohled na vchod do kl\u00e1\u0161tera Rila, zachycuj\u00edc\u00ed z\u00e1\u0159iv\u00e9 barvy a klidn\u00e9 okol\u00ed.<\/figcaption><\/figure>\n

Cesta z Boyany do kl\u00e1\u0161tera Rila nab\u00edz\u00ed po posledn\u00edch t\u0159iceti minut\u00e1ch j\u00edzdy m\u00edsto m\u011bsta u\u017e jen lesy a horsk\u00e9 vrcholy. Svat\u00fd Jan z Rily p\u0159i\u0161el do t\u011bchto hor v 10. stolet\u00ed, aby se v jeskyni modlil o samot\u011b; z jeho \u00fato\u010di\u0161t\u011b se postupn\u011b stalo duchovn\u00ed centrum zem\u011b, komplex obehnan\u00fd hradbami, kter\u00fd po p\u011bt stolet\u00ed osmansk\u00e9 nadvl\u00e1dy chr\u00e1nil bulharskou kulturu a rukopisy a vyslou\u017eil si p\u0159ezd\u00edvku \u201ePokladnice Bulharska\u201c. V roce 1983<\/a> byl zaps\u00e1n na Seznam sv\u011btov\u00e9ho d\u011bdictv\u00ed<\/a>.<\/p>\n

P\u0159i vstupu branou se n\u00e1hle otev\u0159e n\u00e1dvo\u0159\u00ed<\/a>, kde se<\/a> proti zelen\u00fdm svah\u016fm ty\u010d\u00ed pruhovan\u00e9 oblouky a malovan\u00e9 portiky. Pot\u00e9 jsem vypustil dron, abych po\u0159\u00eddil panoramatick\u00fd sn\u00edmek kl\u00e1\u0161tera osamocen\u00e9ho v \u00fadol\u00ed<\/a>, s \u010derven\u00fdmi st\u0159echami uprost\u0159ed mo\u0159e les\u016f, a kone\u010dn\u011b jsem pochopil, jak pr\u00e1v\u011b tato izolace umo\u017enila vznik tohoto m\u00edsta. Vyrazte odpoledne; dopoledne pat\u0159\u00ed turistick\u00fdm autobus\u016fm.<\/p>\n

Fresky v Rilsk\u00e9m kl\u00e1\u0161te\u0159e<\/h2>\n

Hlavn\u00ed kostel, postaven\u00fd v letech 1834 a\u017e 1837, m\u00e1 biblick\u00e9 motivy i na vn\u011bj\u0161\u00ed stran\u011b. Nad vchodem zauj\u00edm\u00e1 st\u0159ed malovan\u00e9ho stropu Kristus Pantokrator<\/a>, obklopen\u00fd freskami, kter\u00e9 v roce 1846 dokon\u010dili mist\u0159i z Banska, Samokova a Razlogu, mezi nimi\u017e byli i slavn\u00ed brat\u0159i Zografov\u00e9.<\/p>\n

Z\u00e1padn\u00ed portikus vol\u00ed opa\u010dn\u00fd p\u0159\u00edstup. Jeho st\u011bny jsou od podlahy a\u017e ke stropu pokryty v\u00fdjevy z pekla<\/a>, d\u00e9mony a tresty, namalovan\u00fdmi pro v\u011b\u0159\u00edc\u00ed, z nich\u017e v\u011bt\u0161ina neum\u011bla \u010d\u00edst, a tento realismus dodnes ohromuje n\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00edky. Vedle kostela stoj\u00ed Hreljova v\u011b\u017e<\/a>, postaven\u00e1 v letech 1334\u20131335, nejstar\u0161\u00ed budova komplexu, v jej\u00edm\u017e nejvy\u0161\u0161\u00edm pat\u0159e se nach\u00e1z\u00ed kaple ze 14. stolet\u00ed.<\/p>\n

Bansko<\/h2>\n
\"Drone<\/a>
Pohled z pta\u010d\u00ed perspektivy na st\u0159echy pokryt\u00e9 \u010derven\u00fdmi ta\u0161kami a dl\u00e1\u017ed\u011bn\u00e9 ulice historick\u00e9ho centra m\u011bsta Bansko, r\u00e1movan\u00e9 poho\u0159\u00edm Pirin.<\/figcaption><\/figure>\n

Bansko je nejzn\u00e1m\u011bj\u0161\u00ed bulharsk\u00e9 ly\u017ea\u0159sk\u00e9 st\u0159edisko, ale my jsme dorazili v kv\u011btnu, mimo sez\u00f3nu, na cest\u011b z Rily do Plovdivu, s rezervac\u00ed na jednu noc. N\u00e1sleduj\u00edc\u00edho r\u00e1na jsem vypustil dron nad hlavn\u00edm n\u00e1m\u011bst\u00edm, ani\u017e bych od toho o\u010dek\u00e1val n\u011bco v\u00edc ne\u017e pouhou zv\u011bdavost, a obloha mi nad\u011blila dva z\u00e1b\u011bry: bludi\u0161t\u011b kamenn\u00fdch dom\u016f a \u010derven\u00fdch st\u0159ech star\u00e9ho m\u011bsta na pozad\u00ed poho\u0159\u00ed Pirin<\/a> a z okraje m\u011bsta z\u00e1voj mlhy le\u017e\u00edc\u00ed nad \u00fadol\u00edm<\/a>, kter\u00fd byl ze zem\u011b zcela neviditeln\u00fd.<\/p>\n

L\u00e9t\u00e1n\u00ed je zde pot\u011b\u0161en\u00edm i z jin\u00e9ho d\u016fvodu: Bulharsko se \u0159\u00edd\u00ed standardn\u00edmi pravidly EU pro drony a m\u00edsto podez\u0159en\u00ed byla reakce na n\u00e1m\u011bst\u00ed zv\u011bdavost \u2013 lid\u00e9 se cht\u011bli pod\u00edvat na obrazovku. N\u00e1rodn\u00ed park Pirin nad m\u011bstem je od roku 1983 zaps\u00e1n na seznamu UNESCO.<\/p>\n

D\u016fm Velyan a hospoda Baryakova<\/h2>\n

B\u011bhem osmansk\u00e9 nadvl\u00e1dy byla velk\u00e1 m\u011bsta pod dohledem, zat\u00edmco odlehl\u00e1 m\u011bste\u010dka jako Bansko se stala tich\u00fdmi str\u00e1\u017eci bulharsk\u00e9ho jazyka a tradic. D\u016fm Velyan je \u017eivou p\u0159ipom\u00ednkou t\u00e9to historie: opevn\u011bn\u00fd d\u016fm z 18. stolet\u00ed s \u00fakryty zabudovan\u00fdmi do zd\u00ed, v p\u0159\u00edzem\u00ed prostory pro hospod\u00e1\u0159sk\u00e1 zv\u00ed\u0159ata a v pat\u0159e obytn\u00e9 m\u00edstnosti, vyzdoben\u00fd mistrem Velyanem Ognevem. Daria na map\u011b zahl\u00e9dla zna\u010dku muzea; br\u00e1na byla otev\u0159en\u00e1, a tak jsme ve\u0161li na n\u00e1dvo\u0159\u00ed se starou studnou a malovanou fas\u00e1dou<\/a> a m\u011bli jsme to m\u00edsto jen pro sebe.<\/p>\n

Vzd\u011bl\u00e1v\u00e1n\u00ed pokra\u010dovalo i p\u0159i ob\u011bd\u011b. V hospod\u011b Baryakova, d\u0159ev\u011bn\u00e9m dom\u011b obklopuj\u00edc\u00edm n\u00e1dvo\u0159\u00ed, jsem vyfotil st\u016fl<\/a>, u kter\u00e9ho jsme jedli<\/a>, Dariinu grilovanou pstruhu a m\u016fj \u201ekr\u00e1lovsk\u00fd tal\u00ed\u0159\u201c. Hledejte ceduli s cyrilic\u00ed \u201e\u0411\u0430\u0440\u044f\u043a\u043e\u0432\u0430 \u041c\u0435\u0445\u0430\u043d\u0430\u201c; pobl\u00ed\u017e se nach\u00e1zej\u00ed dv\u011b t\u00e9m\u011b\u0159 identick\u00e9 hospody.<\/p>\n

Poho\u0159\u00ed Rodopy<\/h2>\n

Cesta autem z Banska sm\u011brem na Plovdiv vede pod\u00e9l \u00fazkokolejn\u00e9 \u017eeleznice vybudovan\u00e9 v poho\u0159\u00ed Rodopy a p\u0159inesla mi dv\u011b z m\u00fdch nejobl\u00edben\u011bj\u0161\u00edch zast\u00e1vek cel\u00e9 cesty. Prvn\u00ed z nich byla \u017eelezni\u010dn\u00ed stanice, kolem n\u00ed\u017e nebyla \u017e\u00e1dn\u00e1 vesnice<\/a>, udr\u017eovan\u00e1, s pravideln\u00fdm j\u00edzdn\u00edm \u0159\u00e1dem a naprosto osamocen\u00e1 mezi \u00fatesy. Vypustil jsem dron a v \u017e\u00e1dn\u00e9m sm\u011bru jsem nic nevid\u011bl; p\u0159ipadalo mi to jako nejodlehlej\u0161\u00ed m\u00edsto v Evrop\u011b, kter\u00e9 je st\u00e1le napojeno na okoln\u00ed sv\u011bt.<\/p>\n

Druhou zast\u00e1vkou byla vyhl\u00eddka ve tvaru srdce zdoben\u00e1 bulharsk\u00fdmi r\u016f\u017eemi<\/a> nad vesnic\u00ed Sveta Petka, na silnici mezi Velingradem a Yundolou. Nikdo takov\u00e9 zast\u00e1vky nepl\u00e1nuje; pou\u010den\u00ed z Rodop je, \u017ee je t\u0159eba jet pomaleji a \u010dasto zastavovat.<\/p>\n

Plovdiv<\/h2>\n
\"Panorama<\/a>
\u00dachvatn\u00fd panoramatick\u00fd v\u00fdhled na Plovdiv z kopce Sahat Tepe v Bulharsku.<\/figcaption><\/figure>\n

Plovdiv byl nejv\u00edce p\u0159ekvapiv\u00fdm m\u011bstem, kter\u00e9 jsem za posledn\u00edch p\u011bt let nav\u0161t\u00edvil. Jedno z nejstar\u0161\u00edch nep\u0159etr\u017eit\u011b obydlen\u00fdch m\u011bst v Evrop\u011b, \u0159\u00edmsk\u00fd Philippopolis, kreativn\u00ed studentsk\u00e1 \u010dtvr\u0165 a jedine\u010dn\u00e1 geografie: charakteristick\u00e9 kulat\u00e9 kopce vy\u010dn\u00edvaj\u00edc\u00ed z m\u011bstsk\u00e9 z\u00e1stavby jako ostrovy. Z Sahat Tepe jsem fotografoval panorama t\u011bsn\u011b po z\u00e1padu slunce<\/a>, pam\u00e1tn\u00edk Aljo\u0161a se t\u00e1hl po svahu sousedn\u00edho kopce a kolem m\u011b se na skal\u00e1ch usazovali studenti a p\u00e1ry.<\/p>\n

O p\u00e1r minut pozd\u011bji zm\u011bnila v\u011b\u017e s hodinami za mnou sv\u016fj charakter. Jej\u00ed vrchol sv\u00edtil zvenku b\u00edle, zat\u00edmco vnit\u0159n\u00ed sv\u011btlo st\u0159\u00eddalo barvy, a kdy\u017e se rozsv\u00edtila \u010derven\u011b, zachytil jsem v\u011b\u017e, jak z\u00e1\u0159\u00ed jako maj\u00e1k<\/a> nad vnitrozemsk\u00fdm mo\u0159em st\u0159ech. Na vte\u0159inu mi to p\u0159ipadalo jako pob\u0159e\u017e\u00ed Atlantiku, ne jako Thr\u00e1ck\u00e1 n\u00ed\u017eina.<\/p>\n

Star\u00e9 m\u011bsto v Plovdivu<\/h2>\n

Vrstvy historie Plovdivu lze nejl\u00e9pe pozorovat u br\u00e1ny Hisar Kapia, kde v jedin\u00e9m celku koexistuj\u00ed \u0159\u00edmsk\u00e9 z\u00e1klady, kamenn\u00e9 zdivo z doby Druh\u00e9 bulharsk\u00e9 \u0159\u00ed\u0161e a domy z obdob\u00ed n\u00e1rodn\u00edho obrozen\u00ed postaven\u00e9 p\u0159\u00edmo nad obloukem. Proch\u00e1zel jsem se dl\u00e1\u017ed\u011bn\u00fdmi uli\u010dkami je\u0161t\u011b p\u0159ed sv\u00edt\u00e1n\u00edm a vyfotil jsem br\u00e1nu<\/a>, kter\u00e1 v modr\u00e9 hodin\u011b st\u00e1la pr\u00e1zdn\u00e1<\/a> \u2013 takov\u00fd sn\u00edmek v\u00e1m ta sam\u00e1 ulice o dv\u011b hodiny pozd\u011bji u\u017e nenab\u00eddne.<\/p>\n

M\u011bsto neust\u00e1le p\u0159ekvapovalo. Kdy\u017e jsem se s ji\u017e sbalenou v\u00fdbavou vydal dol\u016f z kopce, zato\u010dil jsem za roh na n\u00e1m\u011bst\u00ed Stefana Stambolova a v\u0161echno jsem znovu vybalil: font\u00e1na se vinula sm\u011brem k osv\u011btlen\u00e9 radnici<\/a>, zat\u00edmco z \u0159\u00edmsk\u00e9ho divadla nad star\u00fdm m\u011bstem se nesl \u017eiv\u00fd koncert. Dvacetisekundov\u00e1 expozice a nejlep\u0161\u00ed m\u00edsto ve m\u011bst\u011b.<\/p>\n

\u0160ipka a \u00dadol\u00ed r\u016f\u017e\u00ed<\/h2>\n
\"Fotografie<\/a>
Zlat\u00e9 kopule pam\u011btn\u00edho kostela na Shipce se lesknou nad zalesn\u011bn\u00fdmi svahy poho\u0159\u00ed Balkan \u2013 je to \u00fachvatn\u00fd v\u00fdhled, kter\u00fd nejl\u00e9pe vynikne z pta\u010d\u00ed perspektivy.<\/figcaption><\/figure>\n

Ubytovali jsme se v \u00dadol\u00ed r\u016f\u017e\u00ed, srdci bulharsk\u00e9ho pr\u016fmyslu v\u00fdroby r\u016f\u017eov\u00e9ho oleje, a toto m\u00edsto jsme vyu\u017eili jako v\u00fdchoz\u00ed bod pro po\u0159\u00edzen\u00ed jedn\u00e9 velmi konkr\u00e9tn\u00ed fotografie. Pam\u011btn\u00ed kostel na \u0160ipce, postaven\u00fd na pam\u00e1tku rusk\u00fdch a bulharsk\u00fdch voj\u00e1k\u016f, kte\u0159\u00ed padli v letech 1877\u20131878 v pr\u016fsmyku \u0160ipka b\u011bhem bitvy, kter\u00e1 zvr\u00e1tila pr\u016fb\u011bh v\u00e1lky a ukon\u010dila osmanskou nadvl\u00e1du, skr\u00fdv\u00e1 svou nejkr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00ed stranu p\u0159ed pohledem z silnice. Prvn\u00ed n\u00e1v\u0161t\u011bva selhala kv\u016fli po\u010das\u00ed; proto\u017ee jsem bydlel jen 25 minut odtud, mohl jsem se jednodu\u0161e vr\u00e1tit, a o n\u011bkolik dn\u00ed pozd\u011bji jsem vypustil dron, abych zachytil zlat\u00e9 kopule vy\u010dn\u00edvaj\u00edc\u00ed z lesa<\/a> a architekturu v rusk\u00e9m neoklasicistick\u00e9m stylu vyno\u0159uj\u00edc\u00ed se z nekone\u010dn\u00e9ho zelen\u00e9ho svahu.<\/p>\n

B\u011bhem obdob\u00ed R\u016f\u017eov\u00e9ho festivalu nese v\u016fni samotn\u00fd vzduch v \u00fadol\u00ed. Propojen\u00ed historie pr\u016fsmyku s \u017eivou tradic\u00ed pod n\u00edm bylo jedn\u00edm z tich\u00fdch vrchol\u016f t\u00e9to cesty.<\/p>\n

Pevnost Carevec<\/h2>\n
\"Pevnost<\/a>
Pouh\u00fdch 20 vte\u0159in sv\u011btla \u2013 ale to sta\u010dilo. Pevnost Tsarevets p\u0159i v\u00fdchodu slunce, pohled z st\u0159e\u0161n\u00ed terasy.<\/figcaption><\/figure>\n

Veliko Tarnovo bylo hlavn\u00edm m\u011bstem Druh\u00e9 bulharsk\u00e9 \u0159\u00ed\u0161e a pevnost Tsarevets byla jej\u00ed korunou. M\u011bli jsme k dispozici jednu noc a p\u0159edpov\u011b\u010f slibovala d\u00e9\u0161\u0165, tak\u017ee jsem si hotel rezervoval kv\u016fli jedin\u00e9 v\u011bci: st\u0159e\u0161n\u00ed terase s v\u00fdhledem na pevnost. Ve\u010der bylo bezv\u011bt\u0159\u00ed a mrholilo. Bud\u00edk stejn\u011b zazvonil brzy a na dvacet \u010di t\u0159icet vte\u0159in se slunce prodralo mezerou v oblac\u00edch a zap\u00e1lilo<\/a> pevnost i katedr\u00e1lu na vrcholu kopce<\/a>, zat\u00edmco d\u00e9\u0161\u0165 st\u00e1le padal. Pak se obloha zat\u00e1hla a bylo po v\u0161em.<\/p>\n

Pozd\u011bji toho dne jsme se vydali na prohl\u00eddku p\u011b\u0161ky a j\u00e1 jsem z vnit\u0159ku obrann\u00e9 v\u011b\u017ee vyfotil st\u0159edov\u011bkou br\u00e1nu s vyta\u017een\u00fdmi \u017eelezn\u00fdmi hroty tak, jak by ji vid\u011bl obr\u00e1nce. P\u0159\u00edprava nen\u00ed nijak okouzluj\u00edc\u00ed, ale v tom je cel\u00e9 kouzlo: sv\u011btlo nepo\u010dk\u00e1, zat\u00edmco vy hled\u00e1te ten spr\u00e1vn\u00fd z\u00e1b\u011br.<\/p>\n

Fotografov\u00e1n\u00ed v Bulharsku<\/h2>\n

Bulharsko m\u011b b\u011bhem t\u00e9\u017ee cesty nau\u010dilo dv\u011b v\u011bci. Prvn\u00ed z nich je trp\u011blivost v \u0159\u00e1du let: k po\u0159\u00edzen\u00ed sn\u00edmku Largo bylo zapot\u0159eb\u00ed n\u011bkolika n\u00e1v\u0161t\u011bv b\u011bhem r\u016fzn\u00fdch pobyt\u016f, ne\u017e mi jeden z\u00e1pad slunce vynahradil v\u0161echny p\u0159edchoz\u00ed, a u Shipky sta\u010dil druh\u00fd pokus je\u0161t\u011b v r\u00e1mci t\u00e9ho\u017e t\u00fddne. Druhou je rychlost v \u0159\u00e1du sekund: Tsarevets mi dal p\u0159esn\u011b dvacetisekundov\u00e9 okno a plovdivsk\u00e1 radnice se objevila, kdy\u017e u\u017e byl stativ sbalen\u00fd.<\/p>\n

Dron si zde zaslou\u017e\u00ed sv\u00e9 m\u00edsto v batohu. \u00dadoln\u00ed mlha v Bansku, odlehlost Rily a kopule Shipky \u2013 to v\u0161e jsou p\u0159\u00edb\u011bhy, kter\u00e9 existuj\u00ed pouze ze vzduchu, pravidla pro l\u00e9t\u00e1n\u00ed odpov\u00eddaj\u00ed standard\u016fm EU a kolemjdouc\u00ed jsou p\u0159\u00e1tel\u0161t\u00ed. A kdy\u017e se poledn\u00ed horsk\u00e9 sv\u011btlo stane p\u0159\u00edli\u0161 ostr\u00fdm, ud\u011blejte to, co v\u00e1m Rodopy rad\u00ed: vydejte se pomalou cestou a nechte obch\u00e1zky, a\u0165 za v\u00e1s ud\u011blaj\u00ed pr\u00e1ci.<\/p>\n

Kdy nav\u0161t\u00edvit Bulharsko<\/h2>\n

Na\u0161e dlouh\u00e1 cesta se uskute\u010dnila v kv\u011btnu a na\u010dasov\u00e1n\u00ed bylo ide\u00e1ln\u00ed: zelen\u00e1 \u00fadol\u00ed, pr\u00e1zdn\u00e1 n\u00e1m\u011bst\u00ed v Bansku, m\u00edrn\u00e1 r\u00e1na v historick\u00fdch m\u011bstech a za\u010d\u00ednaj\u00edc\u00ed sklize\u0148 r\u016f\u017e\u00ed v \u00fadol\u00ed kolem Kazanlaku, kde festivalov\u00e1 sez\u00f3na vrchol\u00ed na za\u010d\u00e1tku \u010dervna. Podzim je dal\u0161\u00edm ide\u00e1ln\u00edm obdob\u00edm; v\u0161echny m\u00e9 sn\u00edmky Sofie se zlatav\u00fdmi stromy a jasn\u00fdm horsk\u00fdm sv\u011btlem poch\u00e1zej\u00ed z jednoho \u0159\u00edjnov\u00e9ho v\u00edkendu.<\/p>\n

Zima prom\u011bn\u00ed zemi v jej\u00ed druhou tv\u00e1\u0159, p\u0159i\u010dem\u017e Bansko na \u00fapat\u00ed poho\u0159\u00ed Pirin ud\u00e1v\u00e1 t\u00f3n bulharsk\u00e9 ly\u017ea\u0159sk\u00e9 sez\u00f3n\u011b. L\u00e9to pat\u0159\u00ed pob\u0159e\u017e\u00ed \u010cern\u00e9ho mo\u0159e a vysokohorsk\u00fdm stezk\u00e1m. A\u0165 u\u017e je jak\u00e9koli ro\u010dn\u00ed obdob\u00ed, vzd\u00e1lenosti jsou kr\u00e1tk\u00e9 a hory nejsou nikdy vzd\u00e1len\u00e9 v\u00edce ne\u017e hodinu cesty.<\/p>\n