{"id":163291,"date":"2026-05-07T11:48:05","date_gmt":"2026-05-07T11:48:05","guid":{"rendered":"https:\/\/sumfinity.com\/?p=163291"},"modified":"2026-05-12T18:31:00","modified_gmt":"2026-05-12T18:31:00","slug":"cerna-hora","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/sumfinity.com\/cs\/travel\/cerna-hora\/","title":{"rendered":"\u010cern\u00e1 Hora"},"content":{"rendered":"

\u010cern\u00e1 Hora le\u017e\u00ed na pob\u0159e\u017e\u00ed Jadersk\u00e9ho mo\u0159e v jihov\u00fdchodn\u00ed Evrop\u011b, mezi Chorvatskem, Bosnou a Hercegovinou, Srbskem, Kosovem a Alb\u00e1ni\u00ed. V roce 2006 vyhl\u00e1sila nez\u00e1vislost na Srbsku a nad\u00e1le nen\u00ed \u010dlenem Evropsk\u00e9 unie, a\u010dkoli jako de facto m\u011bnu pou\u017e\u00edv\u00e1 euro. Hlavn\u00edm m\u011bstem je Podgorica, kulturn\u00edm a turistick\u00fdm centrem je opevn\u011bn\u00e9 m\u011bsto Kotor v Kotorsk\u00e9m z\u00e1livu a vnitrozem\u00ed dominuj\u00ed Din\u00e1rsk\u00e9 Alpy s vrcholy p\u0159esahuj\u00edc\u00edmi 2 500 metr\u016f v poho\u0159\u00ed Durmitor a Prokletije.<\/p>\n

\"Panorama<\/a>
Kotorsk\u00fd z\u00e1liv p\u0159i z\u00e1padu slunce<\/figcaption><\/figure>\n

Kotorsk\u00fd z\u00e1liv<\/h2>\n

P\u0159ijeli jsme sem na Silvestra. P\u016fvodn\u00ed pl\u00e1n byl str\u00e1vit sv\u00e1tky s p\u0159\u00e1teli v Podgorici a odlet\u011bt zp\u011bt do Berl\u00edna, ale p\u00e1r dn\u00ed p\u0159ed odletem jsme si uv\u011bdomili, \u017ee pokud odlo\u017e\u00edme n\u00e1vrat o 48 hodin, mohli bychom kone\u010dn\u011b vyrazit autem do Kotoru. V\u00fdlet se tak rozd\u011blil p\u0159esn\u011b na dv\u011b \u010d\u00e1sti: t\u0159i dny v hlavn\u00edm m\u011bst\u011b a pak dva v z\u00e1livu.<\/p>\n

Z\u00e1toka Kotor se m\u00edstn\u011b naz\u00fdv\u00e1 Boka, \u201ez\u00e1toka\u201c. T\u00e1hne se 28 kilometr\u016f do vnitrozem\u00ed od Jadersk\u00e9ho mo\u0159e a je ohrani\u010dena dv\u011bma h\u0159ebeny Din\u00e1rsk\u00fdch Alp. Lid\u00e9 ji \u010dasto popisuj\u00ed jako fjord, co\u017e je geologicky nespr\u00e1vn\u00e9 (jedn\u00e1 se o zatopen\u00fd \u0159\u00ed\u010dn\u00ed ka\u0148on), ale vizu\u00e1ln\u011b natolik p\u0159esn\u00e9, \u017ee se toto p\u0159irovn\u00e1n\u00ed ujalo. Z\u00e1toka spolu s okoln\u00edmi osadami je od roku 1979 zaps\u00e1na na seznamu sv\u011btov\u00e9ho d\u011bdictv\u00ed UNESCO jako P\u0159\u00edrodn\u00ed a kulturn\u011b-historick\u00e1 oblast Kotoru<\/a>.<\/p>\n

Na pob\u0159e\u017e\u00ed se nach\u00e1z\u00ed \u0159ada star\u00fdch m\u011bst, kter\u00e1 jsme nem\u011bli \u010das proj\u00edt: Risan, Tivat, Perast, Pr\u010danj, Herceg Novi. Ka\u017ed\u00e9 z nich je mal\u00fdm p\u0159\u00edstavem s vlastn\u00edmi kostely a pal\u00e1ci z ben\u00e1tsk\u00e9 \u00e9ry. Z\u016fstali jsme uvnit\u0159 hradeb Kotoru a fotografovali jsme z\u00e1liv shora. O n\u011bkolik let pozd\u011bji, kdy\u017e jsem proch\u00e1zel z\u00e1znamy z t\u00e9 cesty, na\u0161el jsem panorama z\u00e1padu slunce z horn\u00edch hradeb<\/a>, kter\u00e9 jsem tehdy nikdy nezpracoval. Ten sn\u00edmek je na \u00favodn\u00ed fotografii tohoto pr\u016fvodce.<\/p>\n

Kotor<\/h2>\n

Kotor je st\u0159edov\u011bk\u00e9 p\u0159\u00edstavn\u00ed m\u011bsto obehnan\u00e9 hradbami, le\u017e\u00edc\u00ed na konci z\u00e1livu. Prvn\u00ed p\u00edsemn\u00e1 zm\u00ednka o m\u011bst\u011b poch\u00e1z\u00ed z roku 168 p\u0159. n. l., kdy bylo sou\u010d\u00e1st\u00ed \u0159\u00edmsk\u00e9 provincie Dalm\u00e1cie, a od t\u00e9 doby pro\u0161lo Star\u00e9 M\u011bsto byzantskou, ben\u00e1tskou, osmanskou, habsburskou i napoleonskou nadvl\u00e1dou. Ka\u017ed\u00e1 z t\u011bchto epoch zde zanechala viditelnou stopu: br\u00e1nu, kostel \u010di \u00fasek hradby.<\/p>\n

Hlavn\u00edm z\u00e1\u017eitkem pro fotografy je v\u00fdstup na hrad San Giovanni na kopci sv. Jana, ale i star\u00e9 m\u011bsto na \u00farovni ulice stoj\u00ed za to nav\u0161t\u00edvit brzy r\u00e1no. Ko\u010dky jsou sou\u010d\u00e1st\u00ed identity m\u011bsta (ka\u017ed\u00fd obchod se suven\u00fdry prod\u00e1v\u00e1 pohlednice s jejich vyobrazen\u00edm) a mal\u00e1 n\u00e1m\u011bst\u00ed mezi kostely a pal\u00e1ci se hodinu p\u0159ed v\u00fdchodem slunce zcela vypr\u00e1zdn\u00ed. Pro podrobn\u011bj\u0161\u00ed proch\u00e1zku ulicemi, branami, n\u00e1m\u011bst\u00edmi a hradbami si p\u0159e\u010dt\u011bte n\u00e1\u0161 speci\u00e1ln\u00ed pr\u016fvodce po Kotoru<\/a>.<\/p>\n

\"Daylight<\/a>
Panoramatick\u00fd v\u00fdhled na z\u00e1liv Kotor<\/figcaption><\/figure>\n

Prvn\u00ed sn\u00edmek, kter\u00fd jsem tu cht\u011bl po\u0159\u00eddit, bylo denn\u00ed panorama z poloviny v\u00fdstupu<\/a> \u2013 obraz, kter\u00fd se mi honil hlavou u\u017e od roku 2015, kdy jsem vid\u011bl verzi t\u00e9ho\u017e v\u00fdhledu od Elia Locardiho. Z Berl\u00edna je to dlouh\u00e1 a nepohodln\u00e1 cesta, a proto mi trvalo a\u017e do Nov\u00e9ho roku, ne\u017e jsem se tam kone\u010dn\u011b dostal oklikou p\u0159es Podgoricu.<\/p>\n

Star\u00e9 m\u011bsto m\u00e1 t\u0159i br\u00e1ny: Mo\u0159skou br\u00e1nu (hlavn\u00ed vchod, postaven\u00fd v roce 1555 za ben\u00e1tsk\u00e9 nadvl\u00e1dy), Severn\u00ed br\u00e1nu a v\u011bt\u0161\u00ed Ji\u017en\u00ed br\u00e1nu. Severn\u00ed br\u00e1na byla postavena v 16. stolet\u00ed na pam\u00e1tku v\u00edt\u011bzstv\u00ed Kotoru nad osmansk\u00fdm admir\u00e1lem Hayreddinem Barbarossou a dodnes se zachovala v pozoruhodn\u011b dobr\u00e9m stavu. Pod\u00e9l zdi vedle n\u00ed st\u00e1le te\u010de p\u0159\u00edkop s tyrkysovou vodou.<\/p>\n

Br\u00e1ny u \u0159eky<\/a> jsem vyfotil za sv\u00edt\u00e1n\u00ed<\/a> z \u00fadol\u00ed pod kopcem sv. Jana, p\u016fl hodiny p\u0159ed v\u00fdchodem slunce. Tuto pozici jsem si vybral, proto\u017ee poskytovala \u010dist\u00fd v\u00fdhled na pevnost Kotor na svahu nad br\u00e1nou. Po po\u0159\u00edzen\u00ed sn\u00edmku jsme s Dariou vylezli na samotn\u00e9 hradby a pro\u0161li cel\u00fd okruh, co\u017e je \u010d\u00e1st Kotoru, kterou v\u011bt\u0161ina n\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00edk\u016f vynech\u00e1v\u00e1.<\/p>\n

\"Picture<\/a>
Severn\u00ed br\u00e1na v Kotoru<\/figcaption><\/figure>\n

Druh\u00fd novoro\u010dn\u00ed sn\u00edmek vznikl p\u0159\u00edmo p\u0159ed Mo\u0159skou br\u00e1nou, kde sv\u00edtila je\u0161t\u011b slavnostn\u00ed v\u00fdzdoba a ulice byly pr\u00e1zdn\u00e9. Mo\u0159sk\u00e1 br\u00e1na v novoro\u010dn\u00ed r\u00e1no<\/a> p\u016fsob\u00ed klidn\u011bj\u0161\u00edm dojmem ne\u017e v\u00fdstup na pevnost, ale pr\u00e1v\u011b tento pohled vystihuje, pro\u010d se zimn\u00ed v\u00fdlet do Kotoru tak li\u0161\u00ed od toho letn\u00edho.<\/p>\n

\"New<\/a>
V\u00fdzdoba na Silvestra v Kotoru<\/figcaption><\/figure>\n

Katedr\u00e1la svat\u00e9ho Tryfona v Kotoru<\/h2>\n

Katedr\u00e1la svat\u00e9ho Tryfona<\/a> byla vysv\u011bcena v roce 1166. Star\u0161\u00ed kostel na stejn\u00e9m m\u00edst\u011b uchov\u00e1val ostatky tohoto sv\u011btce ji\u017e od 10. stolet\u00ed a m\u00edstn\u00ed obyvatel\u00e9 dodnes pova\u017euj\u00ed Tryfona za patrona a ochr\u00e1nce Kotoru. Sou\u010dasn\u00e1 rom\u00e1nsk\u00e1 fas\u00e1da a dvojit\u00e9 v\u011b\u017ee p\u0159edstavuj\u00ed ji\u017e t\u0159et\u00ed \u010di \u010dtvrtou podobu budovy, nebo\u0165 katedr\u00e1la byla v pr\u016fb\u011bhu stalet\u00ed opakovan\u011b po\u0161kozena zem\u011bt\u0159esen\u00edmi.<\/p>\n

Kostelu jsme dorazili p\u00e1r dn\u00ed po Nov\u00e9m roce, a proto byly v dob\u011b, kdy jsem po\u0159izoval sn\u00edmek, na okoln\u00edch budov\u00e1ch st\u00e1le vyv\u011b\u0161eny sv\u00e1te\u010dn\u00ed sv\u011btla. N\u00e1m\u011bst\u00ed p\u0159ed katedr\u00e1lou je dl\u00e1\u017ed\u011bno sv\u011btl\u00fdm mramorem a za sv\u00edt\u00e1n\u00ed se kameny odr\u00e1\u017eej\u00ed natolik, \u017ee je lze jasn\u011b rozeznat je\u0161t\u011b p\u0159edt\u00edm, ne\u017e slunce \u00fapln\u011b vyjde. Nem\u011bl jsem \u010das vyl\u00e9zt na v\u011b\u017e katedr\u00e1ly, \u010deho\u017e nyn\u00ed lituji. A\u017e p\u0159i p\u0159\u00ed\u0161t\u00ed n\u00e1v\u0161t\u011bv\u011b.<\/p>\n

\"Picture<\/a>
Katedr\u00e1la svat\u00e9ho Tryfona<\/figcaption><\/figure>\n

Pevnost Kotor v \u010cern\u00e9 Ho\u0159e<\/h2>\n

Fotografov\u00e9 sem p\u0159ij\u00ed\u017ed\u011bj\u00ed p\u0159edev\u0161\u00edm kv\u016fli pevnostn\u00edmu komplexu na kopci San Giovanni. V\u011b\u017ee, hradby a hrad San Giovanni na vrcholu tvo\u0159\u00ed spole\u010dn\u011b jeden z nejzachovalej\u0161\u00edch st\u0159edov\u011bk\u00fdch obrann\u00fdch syst\u00e9m\u016f v oblasti Jadersk\u00e9ho mo\u0159e. M\u00edsto je os\u00eddleno ji\u017e od ilyrsk\u00fdch dob, c\u00edsa\u0159 Justini\u00e1n I. zde v 6. stolet\u00ed nechal opevn\u011bn\u00ed p\u0159estav\u011bt a Ben\u00e1t\u010dan\u00e9 je v pozdn\u00edm st\u0159edov\u011bku d\u00e1le roz\u0161\u00ed\u0159ili.<\/p>\n

V\u00fdstup \u010d\u00edt\u00e1 zhruba 1 300 schod\u016f do v\u00fd\u0161ky asi 1 200 metr\u016f nad z\u00e1livem. \u010c\u00e1sti cesty jsou \u010d\u00e1ste\u010dn\u011b zni\u010den\u00e9, op\u011brn\u00e9 zdi m\u00edsty odpad\u00e1vaj\u00ed a zem\u011bt\u0159esen\u00ed z roku 1979 zanechalo \u0161kody, kter\u00e9 jsou p\u0159i v\u00fdstupu st\u00e1le viditeln\u00e9. Cestou nahoru jsem si v\u0161iml denn\u00ed kompozice tvo\u0159en\u00e9 z\u0159\u00edcen\u00fdmi hradbami<\/a>, kter\u00e9 se staly vlastn\u00edm r\u00e1me\u010dkem: k\u00e1men, obloha a z\u00e1liv padaj\u00edc\u00ed vpravo dol\u016f.<\/p>\n

Vylezl jsem dvakr\u00e1t za dva dny, jednou kv\u016fli kompozici za denn\u00edho sv\u011btla a podruh\u00e9, abych po\u010dkal na modrou hodinu. P\u0159i druh\u00e9m v\u00fdstupu Daria b\u011bhala nahoru a dol\u016f po horn\u00edm schodi\u0161ti, aby se zah\u0159\u00e1la, zat\u00edmco j\u00e1 jsem dr\u017eel pozici s fotoapar\u00e1tem. Byl leden a v\u00edtr od z\u00e1livu pro\u0159\u00edzne cokoli, co si s sebou p\u0159ivezete z berl\u00ednsk\u00e9 zimy.<\/p>\n

\"Daytime<\/a>
Ruiny pevnosti v Kotoru<\/figcaption><\/figure>\n

Hlavn\u00ed sn\u00edmek samotn\u00e9ho komplexu jsem po\u0159\u00eddil z \u00fadol\u00ed pomoc\u00ed teleobjektivu \u2013 hrad San Giovanni jsem vyfotil zespodu<\/a> a \u010dekal, a\u017e se pozdn\u00ed slunce dotkne horn\u00edch v\u011b\u017e\u00ed. Prvn\u00ed odpoledne na\u0161\u00ed n\u00e1v\u0161t\u011bvy, kdy\u017e se nad z\u00e1livem valily n\u00edzk\u00e9 de\u0161\u0165ov\u00e9 mraky, se mi poda\u0159ilo zachytit jinou verzi t\u00e9ho\u017e motivu: hrad zahalen\u00fd mraky<\/a>, jeho\u017e horn\u00ed hradby se \u010d\u00e1ste\u010dn\u011b ztr\u00e1cely v mlze.<\/p>\n

\"Picture<\/a>
Pevnost Kotor z kopce sv. Jana | Kotor, \u010cern\u00e1 Hora<\/figcaption><\/figure>\n
\"Panorama<\/a>
Hrad Kotor v oblac\u00edch | Kotor, \u010cern\u00e1 Hora<\/figcaption><\/figure>\n

Z\u00e1toka Kotor v noci v \u010cern\u00e9 Ho\u0159e<\/h2>\n

Sn\u00edmek, o kter\u00fd jsem se sna\u017eil zachytit z vrcholu, byl pohled na z\u00e1liv v modr\u00e9 hodin\u011b. Kdy\u017e druh\u00fd ve\u010der zapadlo slunce, m\u011bl jsem ho. O n\u011bkolik let pozd\u011bji, p\u0159i proch\u00e1zen\u00ed fotografi\u00ed z cesty dom\u016f, jsem narazil na sn\u00edmek po\u0159\u00edzen\u00fd ze stejn\u00e9ho m\u00edsta, kter\u00fd jsem tehdy nezpracoval a na n\u011bm\u017e je obloha je\u0161t\u011b pln\u011b osv\u011btlena posledn\u00edmi paprsky slunce. Pr\u00e1v\u011b tento sn\u00edmek je um\u00edst\u011bn v z\u00e1hlav\u00ed tohoto pr\u016fvodce.<\/p>\n

No\u010dn\u00ed verze je zcela jedine\u010dn\u00e1. Osv\u011btlen\u00e9 pob\u0159e\u017e\u00ed po setm\u011bn\u00ed<\/a> p\u016fsob\u00ed t\u00e9m\u011b\u0159 stejn\u011b jako panorama za denn\u00edho sv\u011btla, a\u017e na to, \u017ee geometrii z\u00e1livu nyn\u00ed vykresluj\u00ed lampy pod\u00e9l vodn\u00ed hladiny. Stejn\u00fd v\u00fdhled, \u010dty\u0159i hodiny \u010dek\u00e1n\u00ed, zcela odli\u0161n\u00e1 fotografie.<\/p>\n

\"Night<\/a>
Pohled na z\u00e1liv Kotor v noci | Kotor, \u010cern\u00e1 Hora<\/figcaption><\/figure>\n

Podgorica<\/h2>\n

Podgorica je nejmen\u0161\u00ed evropsk\u00e9 hlavn\u00ed m\u011bsto, kter\u00e9 jsme nav\u0161t\u00edvili. V metropolitn\u00ed oblasti \u017eije zhruba 150 000 obyvatel a svou velikost\u00ed se m\u011bsto sp\u00ed\u0161e podob\u00e1 n\u011bmeck\u00e9mu okresn\u00edmu m\u011bstu ne\u017e evropsk\u00e9mu hlavn\u00edmu m\u011bstu. \u00dadol\u00ed obklopuje tmav\u00e1 silueta \u010dernohorsk\u00fdch hor, kter\u00e1 se objevuje t\u00e9m\u011b\u0159 na ka\u017ed\u00e9m \u0161irok\u00e9m z\u00e1b\u011bru panoramatu, v\u010detn\u011b modernistick\u00e9 m\u011bstsk\u00e9 scen\u00e9rie,<\/a> kterou jsem vyfotil shora<\/a> druh\u00e9 odpoledne.<\/p>\n

Co n\u00e1m z Podgorice utkv\u011blo v pam\u011bti, byli lid\u00e9. Druh\u00fd den cesty n\u00e1m jeden p\u0159\u00edtel p\u0159ipomn\u011bl ud\u00e1lost z roku 2013: asi 40 kilometr\u016f od m\u011bsta havaroval rumunsk\u00fd autobus a do m\u00edstn\u00edch nemocnic se p\u0159i\u0161lo darovat krev tolik obyvatel, \u017ee l\u00e9ka\u0159i museli lidi \u017e\u00e1dat, aby u\u017e nechodili. Od t\u00e9 doby pou\u017e\u00edv\u00e1me s Dariou p\u0159i srovn\u00e1v\u00e1n\u00ed toho, jak se k n\u00e1m chovaj\u00ed ciz\u00ed lid\u00e9 v jin\u00fdch zem\u00edch, fr\u00e1zi \u201eto je jako v \u010cern\u00e9 Ho\u0159e\u201c jako zkratku pro tento druh v\u0159elosti.<\/p>\n

\"Podgorica<\/a>
Panorama Podgorice | \u010cern\u00e1 Hora<\/figcaption><\/figure>\n

Katedr\u00e1la Vzk\u0159\u00ed\u0161en\u00ed Kristova<\/h2>\n

Katedr\u00e1la Vzk\u0159\u00ed\u0161en\u00ed Kristova<\/a> (Saborni Hram Hristovog Vaskrsenja) je nejv\u00fdznamn\u011bj\u0161\u00ed sakr\u00e1ln\u00ed stavbou v Podgorici. Jej\u00ed vn\u011bj\u0161\u00ed podoba se natolik p\u0159ibli\u017euje byzantsk\u00e9mu stylu, \u017ee jsem na prvn\u00ed pohled p\u0159edpokl\u00e1dal, \u017ee je star\u00e1 p\u0159inejmen\u0161\u00edm sto let, mo\u017en\u00e1 dokonce ze stejn\u00e9 doby jako kostel sv. Tryfona v Kotoru. Stavba v\u0161ak byla zah\u00e1jena teprve v roce 1993 a dokon\u010dena v roce 2013.<\/p>\n

Uvnit\u0159 Katedr\u00e1ly Vzk\u0159\u00ed\u0161en\u00ed<\/a> se v\u0161ak budova prozrad\u00ed. Fresky na prvn\u00ed pohled vypadaj\u00ed jako typick\u00e1 vysokobyzantsk\u00e1 d\u00edla, dokud neza\u010dnete \u010d\u00edst postavy. Jedna ze n\u00e1st\u011bnn\u00fdch maleb zobrazuje Marxe, Engelse a Tita v pekle. Jakmile si tento detail uv\u011bdom\u00edte, zbytek ikonografie se v\u00e1m najednou vyjasn\u00ed: jedn\u00e1 se o kostel 21. stolet\u00ed, kter\u00fd promlouv\u00e1 k ned\u00e1vn\u00e9 \u010dernohorsk\u00e9 historii, od\u011bn\u00fd do st\u0159edov\u011bk\u00e9ho h\u00e1vu. Na\u017eivo to p\u016fsob\u00ed znepokojiv\u011b, co\u017e je podle m\u011b z\u00e1m\u011br.<\/p>\n

\"The<\/a>
Katedr\u00e1la v Podgorici<\/figcaption><\/figure>\n
\"Interi\u00e9r<\/a>
Interi\u00e9r katedr\u00e1ly Vzk\u0159\u00ed\u0161en\u00ed Kristova | Podgorica, \u010cern\u00e1 Hora<\/figcaption><\/figure>\n

Most Millennium v \u010cern\u00e9 Ho\u0159e<\/h2>\n

V\u011b\u0161\u00e1kov\u00fd most p\u0159es \u0159eku Mora\u010da<\/a> je modern\u00ed dominantou panoramatu Podgorice. Tento most pro p\u011b\u0161\u00ed i automobilovou dopravu, zn\u00e1m\u00fd jako Most mil\u00e9nia, byl otev\u0159en v roce 2005 a dodnes je nejfotografovan\u011bj\u0161\u00ed modern\u00ed stavbou ve m\u011bst\u011b. Lana jsou sv\u011btle \u0161ed\u00e1, pylony b\u00edl\u00e9 a na pozad\u00ed tmav\u00fdch hor p\u016fsob\u00ed cel\u00fd most jako \u010dist\u00e1 grafick\u00e1 linie.<\/p>\n

Zachytil jsem jej z b\u0159ehu \u0159eky s centrem m\u011bsta v pozad\u00ed. Fotografie p\u016fsob\u00ed sp\u00ed\u0161e jako krajina ne\u017e jako m\u011bstsk\u00fd panoramat, proto\u017ee panorama Podgorice je n\u00edzk\u00e9: hory zab\u00edraj\u00ed v\u011bt\u0161inu horn\u00ed poloviny sn\u00edmku. Kontrast uvnit\u0159 sn\u00edmku je skute\u010dn\u00fdm t\u00e9matem. Na jedn\u00e9 stran\u011b v\u011b\u017ee z komunistick\u00e9 \u00e9ry, na druh\u00e9 modern\u00ed obytn\u00e9 bloky a mezi nimi most 21. stolet\u00ed. Je to nejv\u00fdsti\u017en\u011bj\u0161\u00ed shrnut\u00ed m\u011bsta, kter\u00e9 se mi poda\u0159ilo zachytit v jednom z\u00e1b\u011bru.<\/p>\n

\"Podgorica<\/a>
Most Millennium v Podgorici<\/figcaption><\/figure>\n

Pam\u00e1tn\u00edk Vladim\u00edra Vysock\u00e9ho<\/h2>\n

Na b\u0159ehu \u0159eky pobl\u00ed\u017e mostu stoj\u00ed bronzov\u00e1 socha Vladim\u00edra Vysock\u00e9ho<\/a>, rusk\u00e9ho b\u00e1sn\u00edka, zp\u011bv\u00e1ka a herce, kter\u00fd zem\u0159el v roce 1980. Vysock\u00fd v \u010cern\u00e9 Ho\u0159e nikdy ne\u017eil, ale o t\u00e9to zemi napsal slavn\u00fd ver\u0161: \u201eV tomto \u017eivot\u011b lituji, \u017ee nem\u00e1m dva ko\u0159eny a nemohu \u010cernou Horu nazvat svou druhou vlast\u00ed.\u201c V Podgorici je v r\u00e1mci m\u011bstsk\u00fdch hranic jen velmi m\u00e1lo pam\u00e1tn\u00edk\u016f. To, \u017ee jeden z nich z\u00edskal rusky p\u00ed\u0161\u00edc\u00ed b\u00e1sn\u00edk, vypov\u00edd\u00e1 o tom, jak v\u00e1\u017en\u011b \u010cernohorci tuto poctu brali.<\/p>\n

Kompozice je stejn\u011b p\u0159\u00edm\u00e1 jako jej\u00ed v\u00fdznam. Bronzov\u00e1 socha na \u017elut\u00e9m pozad\u00ed v parku u \u0159eky, za n\u00ed se ty\u010d\u00ed b\u00edl\u00e9 pil\u00ed\u0159e mostu Millennium Bridge. Fotografoval jsem ji za slune\u010dn\u00e9ho odpoledne koncem prosince.<\/p>\n

\"Vladimir<\/a>
Pam\u00e1tn\u00edk Vladim\u00edra Vysock\u00e9ho v Podgorici<\/figcaption><\/figure>\n

Clock Tower (Sahat Kula) in Podgorica<\/h2>\n

Osmansk\u00e1 v\u011b\u017e s hodinami ze 17. stolet\u00ed<\/a>, v \u010dernohor\u0161tin\u011b naz\u00fdvan\u00e1 Sahat Kula, poch\u00e1z\u00ed z osmansk\u00e9 \u00e9ry a pat\u0159\u00ed k nejstar\u0161\u00edm dochovan\u00fdm stavb\u00e1m ve m\u011bst\u011b. V\u011b\u017e je nyn\u00ed z\u00e1konem chr\u00e1n\u011bna jako kulturn\u00ed pam\u00e1tka. Na konci 19. stolet\u00ed byl na vrchol v\u011b\u017ee p\u0159id\u00e1n k\u0159\u00ed\u017e, kter\u00fd symbolizuje p\u0159echod m\u011bsta z osmansk\u00e9 nadvl\u00e1dy pod k\u0159es\u0165anskou \u010dernohorskou vl\u00e1du, i kdy\u017e se mi jej z \u00fahlu, ze kter\u00e9ho jsem fotografoval, nepoda\u0159ilo zachytit v z\u00e1b\u011bru.<\/p>\n

Na star\u00e9m centru Podgorice m\u011b p\u0159ekvapilo, jak moc je reziden\u010dn\u00ed. Kdy\u017e vyjdete z v\u011b\u017ee, m\u011bstsk\u00e9 bloky rychle p\u0159ech\u00e1zej\u00ed v n\u00edzk\u00e9 domy a \u00fazk\u00e9 uli\u010dky. P\u0159\u00edmo za v\u011b\u017e\u00ed se nach\u00e1z\u00ed restaurace Pod Volat, kter\u00e1 se stala na\u0161\u00edm obl\u00edben\u00fdm m\u00edstem na ob\u011bd. Velkorys\u00e9 \u010dernohorsk\u00e9 masov\u00e9 pokrmy, rozumn\u00e9 ceny, \u017e\u00e1dn\u00e1 ok\u00e1zalost. Pokud j\u00edte maso, stoj\u00ed za n\u00e1v\u0161t\u011bvu.<\/p>\n

\"Clock<\/a>
Hodinov\u00e1 v\u011b\u017e v Podgorici<\/figcaption><\/figure>\n

Kr\u00e1tk\u00e1 proch\u00e1zka z centra v\u00e1s zavede na kopec Gorica (v \u010dernohor\u0161tin\u011b znamen\u00e1 Gorica \u201emal\u00fd kopec\u201c a Pod-gorica \u201epod mal\u00fdm kopcem\u201c, odtud poch\u00e1z\u00ed n\u00e1zev hlavn\u00edho m\u011bsta). Na vrcholu nad Podgoric\u00ed<\/a> stoj\u00ed mal\u00e1 pravoslavn\u00e1 kaple<\/a>, kostel sv. Ji\u0159\u00ed, nejstar\u0161\u00ed kostel ve m\u011bst\u011b, jeho\u017e vznik v\u011bt\u0161ina zdroj\u016f datuje do 9. a\u017e 11. stolet\u00ed. Kostel byl p\u0159i na\u0161\u00ed n\u00e1v\u0161t\u011bv\u011b zav\u0159en\u00fd, proto jsme se m\u00edsto toho pro\u0161li po okoln\u00edm h\u0159bitov\u011b. N\u00e1hrobky jsou natolik zv\u011btral\u00e9, \u017ee n\u00e1pisy jsou \u010d\u00e1ste\u010dn\u011b ne\u010diteln\u00e9.<\/p>\n

\"Podgorica<\/a>
Kostel sv. Ji\u0159\u00ed<\/figcaption><\/figure>\n

Co tato p\u0159\u00edru\u010dka neobsahuje<\/h2>\n

\u010cern\u00e1 Hora je mal\u00e1 (zhruba polovi\u010dn\u00ed rozlohy Belgie), ale na tomto prostoru se vejde v\u011bt\u0161\u00ed rozmanitost krajiny, ne\u017e by se podle jej\u00ed velikosti dalo o\u010dek\u00e1vat, a v\u011bt\u0161ina z n\u00ed v tomto pr\u016fvodci chyb\u00ed. Nefotografovali jsme n\u00e1rodn\u00ed park Durmitor na severu, ka\u0148on Tara (podle n\u011bkter\u00fdch m\u011b\u0159\u00edtek nejhlub\u0161\u00ed v Evrop\u011b), horu Lov\u0107en nad Kotorem ani pob\u0159e\u017en\u00ed m\u011bsta na jih od z\u00e1livu: Budvu, Sveti Stefan, Ulcinj a oblast Skadarsk\u00e9ho jezera. Vynechali jsme tak\u00e9 dal\u0161\u00ed osady zapsan\u00e9 na seznamu UNESCO v okol\u00ed samotn\u00e9ho Kotorsk\u00e9ho z\u00e1livu: Perast, Pr\u010danj, Risan, Tivat, Herceg Novi.<\/p>\n

Cesta trvala \u010dty\u0159i dny. Tato zem\u011b si zaslou\u017e\u00ed t\u0159i t\u00fddny. To, co zde m\u00e1te, je podrobn\u00fd pohled na dv\u011b m\u011bsta, nikoli kompletn\u00ed p\u0159ehled. A\u017e se vr\u00e1t\u00edme, za\u010dneme pr\u00e1v\u011b v t\u011bch chyb\u011bj\u00edc\u00edch regionech.<\/p>\n

Kdy nav\u0161t\u00edvit \u010cernou Horu<\/h2>\n

Pob\u0159e\u017e\u00ed m\u00e1 st\u0159edomo\u0159sk\u00e9 podneb\u00ed, p\u0159i\u010dem\u017e srpen je nejteplej\u0161\u00edm a nejru\u0161n\u011bj\u0161\u00edm m\u011bs\u00edcem. Nav\u0161t\u00edvili jsme ho na konci prosince a na za\u010d\u00e1tku ledna a zjistili jsme, \u017ee je to t\u00e9m\u011b\u0159 ide\u00e1ln\u00ed obdob\u00ed pro fotografov\u00e1n\u00ed: pr\u00e1zdn\u00e9 ulice v Kotoru, st\u00e1le rozsv\u00edcen\u00e1 v\u00e1no\u010dn\u00ed v\u00fdzdoba a n\u00edzk\u00e9 zimn\u00ed slunce, kter\u00e9 lichotiv\u011b osv\u011btluje kamenn\u00e9 fas\u00e1dy. Nev\u00fdhodou zimy je, \u017ee n\u011bkter\u00e9 vy\u0161\u0161\u00ed \u00faseky stezky k pevnosti v Kotoru mohou b\u00fdt kluzk\u00e9 a p\u0159i v\u00fdstupu je t\u0159eba b\u00fdt opatrn\u011bj\u0161\u00ed.<\/p>\n

Kv\u011bten, \u010derven a z\u00e1\u0159\u00ed jsou nejobl\u00edben\u011bj\u0161\u00ed mezisez\u00f3nn\u00ed m\u011bs\u00edce. Z\u00e1liv je dostate\u010dn\u011b tepl\u00fd na koup\u00e1n\u00ed, hory ve vnitrozem\u00ed jsou p\u0159\u00edstupn\u00e9 a Kotor je\u0161t\u011b nen\u00ed zapln\u011bn davy turist\u016f z v\u00fdletn\u00edch lod\u00ed, jako je tomu v pln\u00e9m l\u00e9t\u011b. V \u010dervenci a srpnu je na pob\u0159e\u017e\u00ed plno. Vnitrozem\u00ed s horami je naopak v tomto obdob\u00ed nejvhodn\u011bj\u0161\u00ed k n\u00e1v\u0161t\u011bv\u011b.<\/p>\n

J\u00eddlo a pit\u00ed v \u010cern\u00e9 Ho\u0159e<\/h2>\n

\u010cernohorsk\u00e1 kuchyn\u011b se pohybuje na pomez\u00ed balk\u00e1nsk\u00fdch a st\u0159edomo\u0159sk\u00fdch tradic. Na pob\u0159e\u017e\u00ed se m\u016f\u017eete t\u011b\u0161it na grilovan\u00e9 ryby, chobotnice, prosciutto z Njegu\u0161i (uzenou \u0161unku zraj\u00edc\u00ed ve stejnojmenn\u00e9 horsk\u00e9 vesnici) a v\u00fdrazn\u00fd m\u00edstn\u00ed s\u00fdr. Ve vnitrozem\u00ed, v Podgorici, se j\u00eddeln\u00ed l\u00edstky zam\u011b\u0159uj\u00ed sp\u00ed\u0161e na grilovan\u00e9 maso, \u0107evapi, pljeskavicu a du\u0161en\u00e1 j\u00eddla, jako je japrak. Pod Volat za Hodinovou v\u011b\u017e\u00ed je podgorick\u00e1 \u0159eznictv\u00ed, do kter\u00e9 jsme se st\u00e1le vraceli.<\/p>\n

Co se t\u00fd\u010de n\u00e1poj\u016f, zem\u011b produkuje slu\u0161n\u00e9 \u010derven\u00e9 v\u00edno z p\u016fvodn\u00ed odr\u016fdy Vranac a rakija (m\u00edstn\u011b naz\u00fdvan\u00e1 loza) je k dost\u00e1n\u00ed v\u0161ude. M\u011bnou je euro, p\u0159esto\u017ee \u010cern\u00e1 Hora nen\u00ed \u010dlenem euroz\u00f3ny ani EU, co\u017e zjednodu\u0161uje cestov\u00e1n\u00ed z jak\u00e9hokoli jin\u00e9ho m\u00edsta v Evrop\u011b.<\/p>\n