Říká se, že Poznaň je kolébkou polského státu. Právě zde vládli první polští knížata a králové. Když bylo ve 13. století sídlo knížat přesunuto z pravého na levý břeh řeky Warty, vytyčila se v blízkosti nového hradu obrysová linie poznanského náměstí. Toto náměstí se dodnes zachovalo téměř ve své původní podobě a je rušným srdcem města.
Kolébka polského státu
Staroměstské náměstí v Poznani je známé svými barevnými starými činžovními domy, které zabírají centrální část náměstí a obklopují ho. V minulosti sloužily jako sídla bohatých obchodníků, kteří své zboží prodávali v přízemních prostorách svých domů. Každý činžovní dům byl natřen jinou barvou, aby označoval vlastnictví konkrétního obchodníka.
Čím blíže k centru poznanského Tržního náměstí takový činžovní dům stál, tím větší měl hodnotu. Hodnota některých z nich se dokonce odhadovala na částku rovnající se hodnotě celé vesnice v okolí Poznaně. Vlastnictví takového činžovního domu bylo samozřejmě možné získat jeho koupí. Pro mnohé však bylo běžnou praxí oženit se s dcerou obchodníka nebo s jeho vdovou. Pokud se rodiny dvou sousedních obchodníků vzaly, jejich činžovní domy byly zvenčí natřeny a vyzdobeny stejně. Pokud se tedy podíváte na tento obrázek, všimnete si, že některé budovy jsou užší a jiné širší.
Ale samozřejmě – dominantou Starého Města je renesanční radnice v Poznani.
Dnes je poznaňský trh plný života i v noci. V přízemních prostorách budov se restaurace a bary vyprazdňují až dlouho po půlnoci nebo dokonce až brzy ráno – podobně jako to znáte z krakovského Staroměstského náměstí. Proto dnes v těchto činžovních domech bydlí hlavně studenti, kterým hluk ve dne ani v noci nevadí.
